dyž pak přestala ta bouřka, povolav Pavel učedlníků a ⁺požehnav jich, vyšel odtud, ^*aby se bral do Macedonie.
     ^*1Tm 1,3; [⁺Sk 18,22]
² A když prošel krajiny ty, a napomenutí jim učiniv mnohými řečmi, přišel do země Řecké,
³ V kteréžto pobyv za tři měsíce, (kdežto Židé učinili jemu ⁺zálohy,) když se měl plaviti do Syrie, umínil navrátiti se skrze Macedonii.
     [⁺19]
⁴ I šel s ním ⁺Sópater Berienský až do Azie, a z ^~Tessalonicenských ^*Aristarchus a Sekundus a ^%Gáius Derbeus a ^$Timoteus, z Azianských pak ⁺⁺Tychikus a ^~~Trofimus.
     ^*[^~]27,2; [⁺Sk 17,10; ^~19,20; ^%1K 1,14; ^$Sk 16,1]; [⁺⁺Ef 6,21; 2Tm 4,12; Tt 3,12; ^~~Sk 21,29]
⁵ Ti všickni šedše napřed, dočkali nás ⁺v Troadě.
     [⁺16,8]
⁶ My pak plavili jsme se po velikonoci z Filippis, a přišli jsme k nim do Troady v pěti dnech, a tu jsme pobyli za sedm dní.
⁷ Tedy první den po sobotě, když se učedlníci sešli ^*k lámání chleba, Pavel mluvil k nim, maje nazejtří jíti pryč, i prodlil řečí až do půlnoci.
     ^*2,42
⁸ A bylo mnoho světel tu na té síni, kdež byli shromážděni.
⁹ Jeden pak mládenec, jménem Eutychus, sedě na okně, jsa obtížen hlubokým snem, když tak dlouho Pavel kázal, spě, spadl s třetího ponebí dolů, a vzat jest mrtvý.
¹⁰ I sstoupiv dolů Pavel, ^*zpolehl na něj, a objav jej, řekl: Nermuťtež se, však duše jeho v něm jest.
     ^*1Kr 17,21; 2Kr 4,34
¹¹ A vstoupiv zase na síň, lámal chléb a jedl, a kázání jim učiniv dlouho až do svitání, tak odšel pryč.
¹² I přivedli toho mládence živého, a byli nad tím velice potěšeni.
¹³ My pak vstoupivše ⁺na lodí, plavili jsme se do Asson, odtud majíce k sobě vzíti Pavla; neb jest byl tak poručil, maje sám jíti po zemi.
     [⁺5]
¹⁴ A když se k nám připojil v Asson, vzavše jej, přijeli jsme do Mitylénu.
¹⁵ A odtud plavíce se, druhý den byli jsme proti Chium, a třetího dne přistavili jsme bárku k Sámu, a pobyvše v Trogyllí, nazejtří přišli jsme do Milétu.
¹⁶ Nebo Pavel byl umínil pominouti Efez, aby se nemeškal v Azii; nebo pospíchal, by možné bylo, aby byl o ⁺letnicích v ^~Jeruzalémě.
     [⁺2,1; 21,4. 12]
¹⁷ Tedy z Milétu poslav do Efezu, povolal k sobě starších církve.
¹⁸ Kteřížto když přišli k němu, řekl jim: Vy víte od prvního dne, v ^*kterýžto přišel jsem do Azie, kterak jsem po všecken ten čas s vámi byl,
     ^*19,10
¹⁹ Slouže Pánu se vší pokorou i s mnohými slzami a pokušeními, kteráž na mne přicházela z úkladů Židovských.
²⁰ Kterak jsem ničehož ⁺nepominul, což by vám užitečného bylo, abych vám toho neoznámil, ale učil jsem vás vůbec zjevně i po domích,
     [⁺27]
²¹ Svědectví vydávaje i Židům i Řekům ^*o pokání k Bohu a o víře v Pána našeho Ježíše Krista.
     ^*L 24,47; [Mk 1,15]
²² A aj, nyní já sevřín jsa duchem, beru se do Jeruzaléma, nevěda, co mi se v něm má státi,
²³ Než že Duch svatý po ^*městech, kudyž jsem šel, osvědčuje mi, pravě, že vězení a soužení mne očekávají.
     ^*21,4.[ 11]
²⁴ Však já ⁺nic na to nedbám, aniž jest mi tak drahá duše má, jen ^~abych běh svůj s radostí vykonal a ^*přisluhování, kteréž jsem přijal od Pána Ježíše, k osvědčování evangelium milosti Boží.
     ^*[^~]2Tm 4,7; Tt 1,3; Ga 1,1; [⁺Sk 21,13]
²⁵ A aj, já nyní vím, že již více neuzříte tváři mé vy všickni, mezi kterýmiž jsem chodil, káže o království Božím.
²⁶ Protož osvědčujiť vám dnešní den, ^*žeť jsem čist od krve všech.
     ^*1S 12,3; 2S 3,28; Ez 33,6
²⁷ Nebť jsem neobmeškal zvěstovati vám ⁺všeliké rady Boží.
     [⁺L 7,30; Ef 1,11]
²⁸ Buďtež ⁺tedy sebe pilni i všeho stáda, v němžto Duch svatý ustanovil ^~vás biskupy, abyste pásli církev Boží, kteréž sobě dobyl ^*svou vlastní krví.
     ^*1K 1,30; 6,20; 7,23; Ef 1,7; Ko 1,20; Žd 9,12; 1Pt 1,19; Zj 1,5; 5,9; [⁺1Tm 4,16; 1Pt 5,2; ^~Fp 1,1; 1Tm 3,1. 2]
²⁹ Nebo já to jistotně vím, že po mém odjití vejdou mezi vás ^*vlci hltaví, kteříž nebudou odpouštěti stádu.
     ^*2Pt 2,1; [Mt 7,15]
³⁰ A z vás ^*samých povstanou muži, jenž budou mluviti převrácené věci, aby obrátili učedlníky po sobě.
     ^*1J 2,19; [Sk 15,24; Ž 41,10; 2Pt 2,2]
³¹ Protož bděte, v paměti majíce, že jsem po tři ⁺léta nepřestával dnem i nocí s pláčem napomínati jednoho každého z vás.
     [⁺19,10]
³² A již nyní, bratří, poroučím vás Bohu a slovu milosti jeho, kterýžto mocen jest vzdělati vás, a dáti vám dědictví mezi všemi posvěcenými.
³³ Stříbra ^*nebo zlata neb roucha nežádal jsem od žádného.
     ^*1K 9,12; 2K 11,9; 12,13; [Nu 16,15; 1S 12,3; 1K 9,12; 2K 11,9]
³⁴ Nýbrž ^*sami víte, že toho, čehož mi kdy potřebí bylo, i těm, kteříž jsou se mnou, dobývaly ruce tyto.
     ^*18,3; 1K 4,12; 1Te 2,9; 2Te 3,8
³⁵ Vše ukázal jsem vám, ⁺že tak pracujíce, musíme snášeti mdlé, a pamatovati na slova Pána Ježíše; nebť ^~on řekl: Blahoslaveněji jest dáti nežli bráti.
     [⁺1Te 2,9; 2Te 3,8]; [^~L 6,38]
³⁶ A to pověděv, ^*klekna na kolena svá, ⁺modlil se s nimi se všemi.
     ^*[⁺]21,5
³⁷ I stal se pláč veliký ode všech, a padajíce na hrdlo Pavlovo, líbali jej,
³⁸ Rmoutíce se nejvíce nad tím slovem, kteréž řekl, že by již více neměli tváři jeho viděti. I provodili jej až k lodí.

Seznam kapitol knihy Skutkové S. Apoštolů: