když oni mluvili k lidu, ^*přišli kněží a ^~úředník chrámu a saduceové,
     ^*5,17; [^~L 22,4.52]
² Těžce to nesouce, že lid učili a zvěstovali ve jménu Ježíše vzkříšení z mrtvých.
³ I ⁺vztáhli na ně ruce a vsadili je do žaláře až do jitra, neb již byl večer.
     [⁺5,18]
⁴ Mnozí ⁺pak z těch, kteříž slyšeli slovo Boží, uvěřili. I učiněn jest počet mužů okolo pěti tisíců.
     [⁺J 8,30]
⁵ Stalo se pak nazejtří, sešli se knížata jejich, a starší, a zákoníci v Jeruzalémě,
⁶ A ⁺Annáš nejvyšší kněz, a Kaifáš, a Jan, a Alexander, a kteřížkoli byli z pokolení nejvyššího kněze.
     [⁺L 3,2]
⁷ I postavivše je mezi sebou, otázali se jich: ^*Jakou mocí aneb v kterém jménu učinili jste to vy?
     ^*7,35; Mt 21,23
⁸ Tedy Petr, jsa pln Ducha svatého, řekl jim: Knížata lidu a starší Izraelští,
⁹ Poněvadž my dnes ⁺k soudu jsme přivedeni pro dobrodiní člověku nemocnému učiněné, kterak by on zdráv učiněn byl:
     [⁺J 10,32]
¹⁰ Známo buď všechněm vám i všemu lidu Izraelskému, že ^*ve jménu Ježíše Krista Nazaretského, kteréhož jste ^~vy ukřižovali, jehož Bůh vzkřísil z mrtvých, skrze toho jméno tento stojí před vámi zdravý.
     ^*3,6; [3,15; ^~2,24; 5,30]
¹¹ Toť jest ten kámen za nic položený od vás dělníků, ^*kterýž učiněn jest v hlavu úhelní.
     ^*Ž 118,22; Iz 28,16; Mt 21,42; Mk 12,10; L 20,17; Ř 9,33; 1Pt 2,6
¹² A neníť v žádném jiném spasení; neboť ^*není jiného jména pod nebem daného lidem, skrze kteréž bychom mohli spaseni býti.
     ^*10,43; Mt 1,21; [1Tm 2,5]
¹³ I vidouce takovou udatnost a smělost v mluvení Petrovu a Janovu, a shledavše, že jsou lidé neučení a prostí, divili se, a poznali je, že s Ježíšem bývali.
¹⁴ Člověka také toho vidouce, an stojí s nimi, kterýž byl uzdraven, neměli co mluviti proti nim.
¹⁵ I rozkázavše jim vystoupiti z rady, rozmlouvali vespolek,
¹⁶ Řkouce: Co ^*učiníme lidem těmto? Nebo že jest zjevný zázrak stal se skrze ně, všem přebývajícím v Jeruzalémě známé jest, aniž můžeme toho zapříti.
     ^*J 11,47
¹⁷ Ale aby se to více nerozhlašovalo v lidu, s pohrůžkou přikažme jim, aby více v tom jménu žádnému z lidí nemluvili.
¹⁸ I povolavše jich, ^*přikázali jim, aby nikoli nemluvili, ani učili ve jménu Ježíšovu.
     ^*5,40
¹⁹ Tedy Petr a Jan odpovídajíce, řekli jim: Jest-li to spravedlivé před obličejem Božím, ^*abychom vás více poslouchali než Boha, suďte.
     ^*5,28. 29
²⁰ Nebť nemůžeme nemluviti toho, co jsme ^*viděli a slyšeli.
     Mt 11,4
²¹ A oni pohrozivše jim, propustili je, nenalezše na nich příčiny trestání, pro lid; nebo všickni velebili Boha z toho, co se bylo stalo.
²² Byl zajisté v letech více než ve čtyřidcíti člověk ten, při kterémž se byl stal zázrak ten uzdravení.
²³ A jsouce propuštěni, přišli k svým a pověděli jim, co k nim přední kněží a starší mluvili.
²⁴ Kteříž uslyševše to, jednomyslně pozdvihli hlasu k Bohu a řekli: ^*Hospodine, ⁺ty jsi Bůh, kterýž jsi učinil nebe i zemi, i moře i všecko, což v nich jest,
     ^*Gn 1,[⁺]1. 2; [⁺]Ž 102,26
²⁵ Kterýž jsi skrze ústa Davida, služebníka svého, řekl: Proč jsou se ^*bouřili národové a lidé myslili marné věci?
     ^*Ž 2,1
²⁶ Postavili se králové zemští, a knížata sešla se vespolek proti Pánu a proti Pomazanému jeho.
²⁷ Právěť jsou ^*se jistě sešli proti svatému Synu tvému Ježíšovi, kteréhož jsi pomazal, ⁺Herodes a Pontský Pilát, s pohany a lidem Izraelským,
     ^*[⁺]Mt 26,3; [⁺]Mk 14,1; L 22,2; [⁺]J 11,47
²⁸ Aby učinili to, což ruka tvá a rada tvá předuložila, aby se stalo.
²⁹ A nyní, Pane, pohlediž na pohrůžky jejich a dejž služebníkům svým mluviti slovo tvé ^*svobodně a směle,
     ^*Ef 6,19; [Sk 4,13; L 21,15]
³⁰ Vztahuje ruku svou k uzdravování a k činění divů a zázraků, skrze jméno svatého Syna tvého Ježíše.
³¹ A když se oni modlili, ^*zatřáslo se to místo, na kterémž byli shromážděni, a ^{^}naplněni jsou všickni Duchem svatým, a mluvili slovo Boží směle a svobodně.
     ^*16,26; 2,4; 19,8
³² Toho ^*pak množství věřících bylo jedno ⁺srdce a jedna duše. Aniž kdo co z těch věcí, kteréž měl, svým vlastním býti pravil, ale měli všecky věci obecné.
     ^*2,44; 1Pt 3,8; [⁺Sk 1,14; 2,1]
³³ A mocí velikou vydávali apoštolé svědectví ⁺o vzkříšení Pána Ježíše, ^*a milost veliká přítomná byla všechněm jim.
     ^*Za 12,10; [⁺Sk 1,22; 2,24]
³⁴ A žádný mezi nimi nebyl nuzný; ^*nebo kteřížkoli měli pole nebo domy, prodávajíce, přinášeli peníze, za kteréž prodávali,
     ^*2,45
³⁵ A kladli před nohy apoštolské. I ^*rozdělováno bylo jednomu každému, jakž komu potřebí bylo.
     ^*Dt 15,11; Iz 58,7
³⁶ Jozes pak, kterýž příjmí měl od apoštolů Barnabáš, (což se vykládá syn utěšení,) z pokolení Levítského, z Cypru rodem,
³⁷ Měv pole, prodal je, a přinesl peníze, a ⁺položil k nohám apoštolským.
     [5,2]

Seznam kapitol knihy Skutkové S. Apoštolů: