když vykonal všecka slova svá při přítomnosti lidu, všel do Kafarnaum.
     Mt 8,5
² Setníka pak jednoho služebník nemocen ⁺jsa, k smrti se přibližoval, kteréhož on sobě mnoho vážil.
     [⁺10]
³ I uslyšav o Ježíšovi, poslal k němu starší z Židů, prose ho, aby přišel a uzdravil služebníka jeho.
⁴ A oni přišedše k Ježíšovi, prosili ho snažně, řkouce: Hoden jest, abys jemu to učinil.
⁵ Nebo miluje národ náš, a školu on nám vystavěl.
⁶ Tedy Ježíš šel s nimi. A když již nedaleko byl od domu, poslal k němu setník přátely, řka jemu: Pane, nepřidávej sobě práce. (Nejsem zajisté hoden, abys všel pod střechu mou.
⁷ A protožť jsem i sebe samého za nehodného položil, abych přišel k tobě.) Ale rci ⁺slovem, a budeť uzdraven služebník můj.
     [⁺Mt 8,8 ]
⁸ Nebo i já jsem člověk pod mocí postavený, maje pod sebou žoldnéře, a dím tomuto: Jdi, a jde, a jinému: Přijď, a přijde, a služebníku svému: Učiň toto, a učiní.
⁹ Tedy uslyšav to Ježíš, podivil se jemu, a obrátiv se k zástupu, kterýž za ním šel, řekl: Pravím vám, že ani v Izraeli nenalezl jsem tak veliké víry.
¹⁰ Vrátivše se pak do domu ti, kteříž posláni byli, nalezli služebníka, kterýž nemocen byl, zdravého.
¹¹ I stalo se potom, šel Ježíš do města, kteréž slove Naim, a šli s ním učedlníci jeho mnozí a zástup veliký.
¹² A když se přiblížil k bráně města, aj, mrtvý byl nesen ven, ⁺syn jediný matky své, a ta vdova byla, a zástup města mnohý s ní.
     [⁺1Kr 17,17 ]
¹³ Kteroužto uzřev Pán, ⁺milosrdenstvím hnut jsa nad ní, řekl jí: Neplačiž.
     [⁺Jr 31,16; Mt 9,36 ]
¹⁴ A přistoupiv, dotekl se ⁺már. (Ti pak, kteříž nesli, zastavili se.) I řekl: Mládenče, toběť pravím, vstaň.
     [⁺Gn 50,26 ]
¹⁵ I pozdvih se mrtvý, sedl, a počal mluviti. ⁺I dal jej mateři jeho.
     [⁺1Kr 17,23; 2Kr 4,36 ]
¹⁶ Tedy ⁺podjala všecky bázeň, i velebili Boha, řkouce: Že prorok ^~veliký povstal mezi námi, a že ^%Bůh navštívil lid svůj.
     [^~]24,19; [^~]J 4,19; 6,14; 9,17; [⁺L 1,65; ^%1,68; ^~Dt 18,15 ]
¹⁷ I vyšla ⁺řeč ta o něm po všem Judstvu i po vší okolní krajině.
     [⁺Mt 9,26 ]
¹⁸ I zvěstovali ⁺Janovi učedlníci jeho o všech těchto věcech. A zavolav kterýchs dvou z učedlníků svých Jan,
     [⁺Mt 11,2n ]
¹⁹ Poslal k Ježíšovi, řka: Ty-li jsi ten, kterýž přijíti má, čili jiného čekati máme?
     Mt 11,2.[3]
²⁰ Přišedše pak k němu muži ti, řekli: Jan Křtitel poslal nás k tobě, řka: Ty-li jsi ten, kterýž přijíti má, čili jiného čekati máme?
²¹ A v touž hodinu mnohé uzdravil od neduhů, od nemocí a duchů zlých, a slepým mnohým zrak dal.
²² Odpověděv pak Ježíš, řekl jim: Jdouce, ⁺povězte Janovi, co jste viděli a slyšeli, že ^*slepí ^~vidí, kulhaví chodí, malomocní ^%očištění přijímají, ^$hluší slyší, mrtví z mrtvých vstávají, ^{^}chudým se ⁺⁺zvěstuje evangelium.
     ^*[^$]Iz 29,18; [^~]35,[5].8 ; Mt 15,30; ^{^}[⁺⁺]Iz 61,1; [⁺]Mt 11,5; [⁺⁺L 4,18; ^%Mt 8,3 ]
²³ A ⁺blahoslavený jest, kdož by se na mně nezhoršil.
     [⁺Mt 11,6 ]
²⁴ A když odešli poslové Janovi, počal praviti k zástupům o Janovi: Co jste vyšli na poušť spatřovati? Třtinu-li, kteráž se větrem klátí?
²⁵ Anebo nač jste hleděti vyšli? Na člověka-li měkkým rouchem oděného? Aj, kteříž v rouše slavném a v rozkoši jsou, v domích královských jsou.
²⁶ Aneb co jste vyšli viděti? Proroka-li? Ovšem pravím vám, i více nežli proroka.
²⁷ Tentoť jest, o kterémž jest psáno: Aj, ^*já posílám anděla svého před tváří tvou, jenž připraví cestu tvou před tebou.
     ^*Mal 3,1; Mk 1,2
²⁸ Nebo pravím vám, většího proroka mezi syny ženskými nad Jana Křtitele není žádného, ale kdož jest menší v království Božím, většíť jest nežli on.
²⁹ Tedy všecken lid slyše to i publikáni, ⁺velebili Boha, byvše pokřtěni křtem Janovým.
     [⁺35]
³⁰ Ale farizeové a zákoníci pohrdli radou ⁺Boží sami proti sobě, nebyvše pokřtěni od něho.
     [⁺Sk 13,46 ]
³¹ I řekl Pán: Komu tedy přirovnám lidi pokolení tohoto a čemu podobni jsou?
     Mt 11,16
³² Podobni jsou dětem, jenž na rynku sedí a jedni na druhé volají, říkajíce: Pískali jsme vám, a neskákali jste; žalostně jsme naříkali vám, a neplakali jste.
³³ Nebo ^*přišel Jan Křtitel, nejeda chleba, ani pije vína, a pravíte: Ďábelství má.
     ^*Mt 3,4; Mk 1,6
³⁴ Přišel Syn člověka, jeda a pije, a pravíte: Aj, člověk žráč a pijan vína, přítel publikánů a hříšníků.
³⁵ Ale ospravedlněna jest ⁺moudrost ode všech synů svých.
     [⁺Mt 11,19 ]
³⁶ Prosil ho pak jeden z farizeů, aby jedl s ním. Pročež všed do domu toho farizea, posadil se za stůl.
³⁷ A aj, ⁺žena jedna v městě, kteráž byla hříšnice, zvěděvši, že by seděl za stolem v domě farizea, přinesla nádobu alabastrovou masti.
     [⁺Mt 26,6 ]
³⁸ A stojeci zzadu u noh jeho, s pláčem počala slzami smáčeti nohy jeho, a vlasy hlavy své vytírala, a líbala nohy jeho, a mastí mazala.
³⁹ Uzřev pak to farizeus, kterýž ho byl pozval, řekl sám v sobě: Byť tento ^*byl prorok, vědělť by, která a jaká jest to žena, kteráž se ho dotýká; nebo hříšnice jest.
     ^*15,2
⁴⁰ I odpověděv Ježíš, dí k němu: Šimone, mámť něco povědíti. A on řekl: Mistře, pověz.
⁴¹ I řekl Ježíš: Dva dlužníky měl jeden věřitel. Jeden dlužen byl pět set peněz, a druhý padesát.
⁴² A když neměli, odkud by zaplatili, odpustil oběma. Pověziž tedy, který z nich více jej bude milovati?
⁴³ I odpověděv Šimon, řekl: Mám za to, že ten, kterémuž více odpustil. A on řekl jemu: Právě jsi rozsoudil.
⁴⁴ A obrátiv se k ženě, řekl Šimonovi: Vidíš tuto ženu? Všel jsem do domu tvého, ⁺vody nohám mým nepodal jsi, ale tato slzami smáčela nohy mé, a vlasy hlavy své vytřela.
     [⁺Gn 18,4; 19,2 ]
⁴⁵ Nepolíbil ⁺jsi mne, ale tato, jakž jsem všel, nepřestala líbati noh mých.
     [⁺Ř 16,16 ]
⁴⁶ Olejem hlavy mé nepomazal jsi, ale tato mastí mazala nohy mé.
⁴⁷ Protož pravím tobě: Odpuštěniť jsou jí hříchové mnozí, neboť jest milovala mnoho. Komuť se pak málo odpouští, málo miluje.
⁴⁸ I řekl k ní: ⁺Odpuštěniť jsou tobě hříchové.
     [⁺5,20; Mt 9,2 ]
⁴⁹ Tedy počali, kteříž tu spolu seděli za stolem, říci sami mezi sebou: Kdo jest tento, kterýž i hříchy odpouští?
⁵⁰ I řekl k ženě: Víra ⁺tvá tebe k spasení přivedla. Jdiž u pokoji.
     [⁺8,48; 18,42; Mk 5,34; 10,52 ]

Seznam kapitol knihy Evangelium S. Lukáše: