čemž jste mi pak psali, k tomuť vám toto odpovídám: Dobréť by bylo člověku ženy se nedotýkati.
² Ale pro uvarování se smilstva, jeden každý manželku svou měj a jedna každá měj muže svého.
³ Muž k ženě ^*povinnou přívětivost okazuj, a tak podobně i žena muži.
     ^*1Pt 3,7
⁴ Žena vlastního těla svého v moci nemá, ale muž; též podobně i muž těla svého vlastního v moci nemá, ale žena.
⁵ Nezbavujte ^*jeden druhého, leč by to bylo z společného svolení na čas, abyste se uprázdnili ⁺ku postu a k modlitbě; a potom zase k témuž se navraťte, aby vás nepokoušel satan pro nezdrželivost vaši.
     ^*Jl 2,[⁺13]. 16; [⁺Mt 17,21]
⁶ Ale toť pravím podle dopuštění, ne podle rozkazu.
⁷ Nebo chtěl bych, aby ⁺všickni lidé tak byli jako já, ale ^~jeden každý svůj vlastní dar od Boha má, jeden tak a jiný jinak.
     [⁺Sk 26,29; ^~Mt 19,12; 1K 12,11]
⁸ Pravím pak neženatým a vdovám: Dobré jest jim, aby tak zůstali jako i já.
⁹ Pakliť se ^*nemohou zdržeti, nechažť v stav manželský vstoupí; nebo lépe jest v stav manželský vstoupiti nežli páliti se.
     ^*1Tm 5,14; [1K 9,25]
¹⁰ Vdaným pak přikazuji ne já, ale Pán, řka: ^*Manželka od ^~muže neodcházej.
     ^*[^~]Mal 2,14-16; [^~]Mt 5,32; 19,9; Mk 10,11; [^~]L 16,18; [1Te 4,15]
¹¹ Pakliť by odešla, zůstaniž nevdaná, anebo smiř se s mužem svým. Tolikéž muž nepropouštěj ženy.
¹² Jiným pak pravím já, a ne Pán: Má-li který bratr manželku nevěřící, a ta povoluje býti s ním, nepropouštějž jí.
¹³ A má-li která žena muže nevěřícího, a on chce býti s ní, nepropouštěj ho.
¹⁴ Posvěcenť jest zajisté nevěřící muž pro ženu věřící, a žena nevěřící posvěcena jest pro muže; sic jinak děti vaši nečistí by byli, ale nyní svatí jsou.
¹⁵ Pakliť nevěřící odjíti chce, nechať jde. Neníť ⁺manem bratr neb sestra v takové věci, ale ku ^~pokoji povolal nás Bůh.
     [⁺Jr 2,14; ^~Ef 2,14.17]
¹⁶ A kterak ty ⁺víš, ženo, získáš-li muže svého? Anebo co ty víš, muži, získáš-li ženu?
     [⁺1Pt 3,1]
¹⁷ Ale jakž jednomu každému odměřil Bůh a jakž jednoho každého povolal ⁺Pán, tak choď. A takť ve všech církvech řídím.
     20. 24]
¹⁸ Obřezaný někdo povolán jest? Neuvodiž na sebe neobřezání; pakli kdo v neobřízce povolán, neobřezuj se.
¹⁹ Nebo obřízka ⁺nic není, a neobřízka také nic není, ale zachovávání přikázání Božích.
     [⁺Ga 5,6; 6,15]
²⁰ Jeden ^*každý v ⁺povolání tom, jímž povolán jest, zůstávej.
     ^*[⁺]Ef 4,1; [⁺]Fp 1,27; Ko 1,10; [⁺]1Te 2,12
²¹ Služebníkem byv, ⁺povolán jsi? Nedbej na to. Pakli bys mohl býti svobodný, raději toho užívej.
     [⁺1Tm 6,2]
²² Nebo kdož jest v Pánu povolán, byv služebníkem, ⁺osvobozený jest Páně. Též podobně kdož jest povolán byv svobodný, ^~služebník jest Kristův.
     [⁺J 8,36; Ř 6,18. 22; Ga 5,13]; [^~Ef 6,6; 1Pt 2,16]
²³ Za mzdu ^*koupeni jste, nebuďtež služebníci lidští.
     ^*6,20; 1Pt 1,19; [Žd 9,12; 2Pt 2,1]
²⁴ Jeden každý, jakž povolán jest, bratří, v tom zůstávej před Bohem.
²⁵ O pannách pak přikázání Páně nemám, ale však radu dávám, jakožto ten, jemuž z ⁺milosrdenství svého Pán dal věrným býti.
     [⁺2K 4,1]
²⁶ Za toť pak mám, že jest to dobré pro nastávající potřebu, totiž že jest dobré člověku tak býti.
²⁷ Přivázán-lis k ženě, nehledej rozvázání. Jsi-li prost od ženy, nehledej ženy.
²⁸ Pakli bys ses i oženil, nezhřešils, a vdala-li by se panna, nezhřešila; ⁺ale trápení těla míti budou takoví; jáť pak vám odpouštím.
     [⁺Gn 3,16-18]
²⁹ Ale totoť vám pravím, bratří, protože ^*čas ostatní jest ⁺ukrácený: náležíť tedy, aby i ti, kteříž mají ženy, byli, jako by jich neměli.
     ^*Jb 7,1; 9,25; 14,1; Ž 90,9; 103,15; [⁺Ř 13,11; 1Pt 4,7]
³⁰ A kteříž plačí, jako by neplakali, a kteříž se radují, jako by se neradovali, a kteříž kupují, jako by nevládli,
³¹ A kteříž užívají tohoto světa, jako by ⁺neužívali. Neboť ^*pomíjí způsob tohoto světa.
     ^*Iz 40,6; 1Pt 1,24; 1J 2,17; Jk 1,10; 4,14; [Ž 39,7; ⁺1K 9,18]
³² A já bych rád chtěl, ^*abyste vy bez pečování byli. ^{^}Nebo kdo ženy nemá, pečuje ^~o to, což jest Páně, kterak by se líbil Pánu.
     ^*L 12,15; ^{^}[^~]1Tm 5,5
³³ Ale kdo se oženil, pečuje o věci tohoto světa, kterak by se líbil ženě.
³⁴ Rozdílnéť jsou jistě žena a panna. Nevdaná pečuje o to, což jest Páně, aby byla ⁺svatá i tělem i duchem, ale vdaná pečuje o věci světa, kterak by se líbila muži.
     [⁺2K 7,1]
³⁵ Totoť pak pravím proto, abych vám to, což jest užitečnějšího, ukázal, ne abych na vás osidlo uvrhl, ale abyste slušně a případně Pána se přídrželi bez všeliké roztržitosti.
³⁶ Pakli kdo za neslušnou věc své panně pokládá pomíjení času k vdání, a tak by se státi mělo, učiň, jakžkoli chce, nezhřeší. Nechažť ji vdá.
³⁷ Ale kdož jest se pevně ustavil v srdci svém, a není mu toho potřeba, ale v moci má vlastní vůli svou, a to uložil v srdci svém, aby choval pannu svou, dobře činí.
³⁸ A tak i ten, kdož vdává pannu svou, dobře činí, ale kdo nevdává, lépe činí.
³⁹ Žena ^*přivázána jest k manželství zákonem dotud, dokudž její muž živ jest. Pakli by umřel muž její, svobodná jest; můž se vdáti, za kohož chce, ^~toliko v Pánu.
     ^*Ř 7,2; [^~1Tm 2,15]
⁴⁰ Ale blahoslavenější jest, zůstala-li by tak, podle mého ⁺soudu. Mámť pak za to, žeť i já mám ^~Ducha Božího.
     [⁺25]; [^~1Te 4,8]

Seznam kapitol knihy První Epištola S. Pavla k Korintským: