le chlubiti mi se není dobré, nebo přišel bych k vypravování o viděních a ^zjeveních Páně.
Seznam kapitol knihy První Epištola S. Pavla k Korintským:
[^Ga 1,12]
2
Znám člověka v Kristu před lety čtrnácti, (v těle-li, nevím, čili krom těla, nevím, Bůhť ví,) kterýž ^byl vtržen až do třetího nebe.
[^Sk 9,3;
22,17;
1K 15,8]
3
A vím takového člověka, (bylo-li v těle, čili krom těla, nevím, Bůh ^ví),
[^11,11]
4
Že jest byl vtržen do ráje, a slyšel nevypravitelná slova, kterýchž nesluší člověku mluviti.
5
Takovým budu se chlubiti, ale sám sebou nechci se chlubiti, ^než toliko nemocmi svými.
[^11,23.
30]
6
Nebo budu-li se chtíti chlubiti, nebuduť proto nemoudrým, nebo pravdu povím; ale uskrovnímť, aby někdo nesmýšlel více, nežli vidí při mně, aneb slyší ode mne.
7
A abych se vysokostí zjevení nad míru nepozdvihl, dán mi jest osten do těla, totiž anděl satan, aby mne ^poličkoval, abych se nad míru nepovyšoval.
[^Jb 2,6]
8
Za to třikrát jsem Pána prosil, aby to odstoupilo ode mne.
9
Ale řekl mi: Dosti máš na mé milosti, neboť moc má v nemoci dokonává se. Nejraději tedy chlubiti se budu nemocmi svými, aby ve mně přebývala moc Kristova.
10
Protož libost mám ^v nemocech svých, v pohaněních, v nedostatcích, v protivenstvích, a v úzkostech, pro Krista. Nebo když ~mdlím, tedy silen jsem.
[^Ř 5,3;
~2K 13,4.
9]
11
Učiněn jsem nemoudrým, chlubě se; vy jste mne k tomu přinutili. Neb já od vás měl jsem chválen býti; neboť jsem nic menší nebyl velikých apoštolů, ačkoli ^nic nejsem.
[^1K 3,7];
[Ef 3,8]
12
Znamení *zajisté apoštolství mého prokázána jsou mezi vámi ve vší trpělivosti, i v divích a v zázracích, a v mocech.
*1K 9,1.
2;
[Ř 15,18.
19]
13
Neb co jest, čeho byste vy méně měli nežli jiné církve, leč to, *že jsem já vás ^neobtěžoval? Odpusťtež mi to bezpráví.
*11,9;
[^]1K 9,12.
15
14
Aj, již ^potřetí hotov jsem přijíti k vám, a nebuduť vás obtěžovati. ~Nebo nehledám toho, což jest vašeho, ale vás. Neboť nemají synové rodičům pokladů shromažďovati, ale rodičové synům.
[^13,1;
~Sk 20,33]
15
Jáť pak velmi rád náklad učiním, i sám se ^vynaložím za duše vaše, ačkoli velmi vás miluje, málo jsem milován.
[^1,6];
[6,12.
13]
16
Ale ^nechťž jest tak, že jsem já vás neobtěžoval, než chytrý jsa, lstí jsem vás zjímal.
[^11,9;
2Te 3,8]
17
Zdali skrze někoho z těch, kteréž jsem poslal k vám, obloupil jsem vás?
18
Dožádal jsem se ^Tita, a ~poslal jsem s ním bratra toho. Zdali vás Titus podvedl? Zdaliž jsme jedním duchem nechodili? Zdaliž ne jedněmi šlépějemi?
[^8,6.
16.
18;
~8,22.
23]
19
A zase domníváte-li se, že my se vymlouváme před vámi? Před ^obličejemť Božím v Kristu mluvíme, a to všecko, nejmilejší, k vašemu vzdělání.
[^2,17;
Ř 15,18]
20
Neboť se bojím, abych snad přijda k vám, nenalezl vás takových, jakýchž bych nechtěl, a já nebyl nalezen od vás, jakéhož byste vy nechtěli, aby snad nebyli mezi vámi *svárové, závistí, hněvové, vády, utrhání, reptání, nadýmání, různice,
21
Aby mne opět, když bych přišel, neponížil Bůh můj u vás, a plakal bych mnohých z těch, kteříž jsou ^prve hřešili, a nečinili ~pokání z nečistoty, a z smilstva, a z nestydatosti, kterouž páchali.
[^13,2;
~Zj 9,21;
16,11]