rvní pak den po sobotě, velmi ráno vyšedše, přišly k hrobu, nesouce vonné věci, kteréž byly připravily, a některé jiné byly spolu s nimi.
     Mt 28,1; Mk 16,1; J 20,1
² I nalezly kámen odvalený od hrobu.
³ A všedše tam, nenalezly těla Pána Ježíše.
⁴ I stalo se, když ony se toho užasly, aj, ⁺muži dva postavili se podle nich, v rouše ^~stkvoucím.
     [^~]J 20,12 ; [⁺Sk 1,10; ^~L 9,30.31]
⁵ Když se pak ony ⁺bály, a sklonily tváři své k zemi, řekli k nim: ^*Co hledáte živého s mrtvými?
     ^*Mt 28,1; Mk 16,6; [⁺37]
⁶ Neníť ho ⁺tuto, ale vstalť jest. ^*Rozpomeňte se, kterak mluvil vám, když ještě v Galilei byl,
     ^*9,44 ; Mt 17,22; 16,21; 20,28; 26,32; 28,7; Mk 8,31; 9,30; [⁺16,6]
⁷ Řka: Že ⁺Syn člověka musí vydán býti v ruce hříšných lidí, a ukřižován býti, a třetí den z mrtvých vstáti.
     [⁺Mt 17,22]; [Mk 9,31]
⁸ I rozpomenuly se na slova jeho.
⁹ A ⁺navrátivše se od hrobu, zvěstovaly to všecko těm jedenácti učedlníkům i jiným všechněm.
     [⁺Mt 28,8; Mk 16,8.10]
¹⁰ Byly pak ženy ty: ⁺Maria Magdaléna a Johanna a Maria matka Jakubova, a jiné některé s nimi, kteréž vypravovaly to apoštolům.
     [⁺8,2.3]
¹¹ Ale oni měli za bláznovství slova jejich, a nevěřili jim.
¹² Tedy ^*Petr vstav, běžel k hrobu, a ⁺pohleděv do něho, uzřel prostěradla, ana sama leží. I odšel, divě se sám v sobě, co se to stalo.
     ^*J 20,2.[⁺5]
¹³ A aj, ^*dva z nich šli toho dne do městečka, kteréž bylo vzdálí od Jeruzaléma honů šedesáte, jemuž jméno Emaus.
     ^*Mk 16,12
¹⁴ A rozmlouvali vespolek o těch všech věcech, kteréž se byly staly.
¹⁵ I stalo se, když rozmlouvali a sebe se otazovali, že i Ježíš, přiblíživ se k nim, šel s nimi.
¹⁶ Ale oči jejich držány byly, aby ho nepoznali.
¹⁷ I řekl k nim: Které jsou to věci, o nichž rozjímáte vespolek, jdouce, a proč jste smutní?
¹⁸ A odpověděv jeden, kterémuž jméno Kleofáš, řekl jemu: Ty sám jeden jsi z příchozích do Jeruzaléma, ještos nezvěděl, co se stalo v něm těchto dnů?
¹⁹ Kterýmžto on řekl: I co? Oni pak řekli jemu: O ⁺Ježíšovi Nazaretském, kterýž byl ^~muž prorok, mocný v slovu i v skutku, před Bohem i přede vším lidem,
     [⁺Mt 21,11; Sk 2,22; ^~L 7,16]
²⁰ A kterak jej vydali přední kněží a knížata naše na odsouzení k smrti, i ukřižovali jej.
²¹ My pak jsme se nadáli, ⁺že by on měl vykoupiti lid Izraelský. Ale nyní tomu všemu třetí den jest dnes, jakž se to stalo.
     [⁺Sk 1,6]
²² Ale ⁺i ženy některé z našich zděsily nás, kteréž ráno byly u hrobu,
     [⁺Mt 28,8; Mk 16,10; J 20,18]
²³ A nenalezše těla jeho, přišly, pravíce, že jsou také vidění andělské viděly, kteřížto praví, že by živ byl.
²⁴ I chodili někteří z našich k hrobu, a nalezli tak, jakž pravily ženy, ale jeho neviděli.
²⁵ Tedy on řekl k nim: Ó ⁺blázni a zpozdilí srdcem k věření všemu tomu, což mluvili Proroci.
     [⁺Ga 3,1.3]
²⁶ Zdaliž ⁺nemusil těch věcí trpěti Kristus a tak vjíti v slávu svou?
     [⁺Iz 50,6; 53,11n; Sk 17,3]; [Fp 2,7n; 1Pt 1,11; Žd 12,2]
²⁷ A počav od ⁺Mojžíše a všech Proroků, vykládal jim všecka ta písma, kteráž o něm byla.
     Gn 3,15; Iz 7,14; Jr 23,5 ; [⁺Jb 19,25; Ž 8,6; Iz 53,1n]
²⁸ A vtom přiblížili se k městečku, do kteréhož šli, a on potrh se, jako by chtěl dále jíti.
²⁹ Ale oni přinutili ho, řkouce: Zůstaň ⁺s námi, nebo se již připozdívá, a den se nachýlil. I všel, aby s nimi zůstal.
     [⁺Gn 19,3; Sd 19,9]
³⁰ I stalo se, když seděl s nimi za stolem, vzav chléb, dobrořečil, a lámaje, podával jim.
³¹ I otevříny jsou oči jejich, a poznali ho. On pak zmizel od očí jejich.
³² I řekli vespolek: Zdaliž srdce naše v nás nehořelo, když mluvil nám na cestě a otvíral nám písma?
³³ A vstavše v tu hodinu, vrátili se do Jeruzaléma, a nalezli shromážděných jedenácte, a ty, kteříž s nimi byli,
³⁴ Ani praví: Že ⁺vstal Pán právě, a ukázal se Šimonovi.
     [⁺1K 15,4.5]
³⁵ I vypravovali oni také to, co se stalo na cestě, a kterak ho poznali v lámání chleba.
³⁶ A když oni o tom rozmlouvali, postavil ^*se Ježíš uprostřed nich, a řekl jim: Pokoj vám.
     ^*J 20,19; 1K 15,5; [Mk 16,14]
³⁷ Oni pak zhrozivše se a přestrašeni byvše, domnívali se, že by ducha viděli.
³⁸ I dí jim: Co se ⁺strašíte a myšlení vstupují na srdce vaše?
     [⁺Mt 14,26; Mk 4,40]
³⁹ Vizte ⁺ruce mé i nohy mé, žeť v pravdě já jsem. Dotýkejte se a vizte; neboť duch těla a kostí nemá, jako mne vidíte míti.
     [⁺J 20,20.27]
⁴⁰ A pověděv to, ukázal jim ruce i nohy.
⁴¹ Když pak oni ještě nevěřili pro radost, ale divili se, řekl jim: Máte-li ⁺tu něco, ješto by se pojedlo?
     [⁺J 21,5]
⁴² A oni podali jemu kusu ryby pečené a plástu strdi.
⁴³ A vzav to, pojedl před nimi, [44.] a řekl jim:
⁴⁴ Tatoť jsou ⁺slova, kteráž jsem mluvil vám, ještě byv s vámi: Že se musí naplniti všecko, což psáno jest v Zákoně Mojžíšově a v Prorocích i v Žalmích o mně.
     [⁺9,22; Mt 16,21]; [Mk 8,31]
⁴⁵ Tedy otevřel jim mysl, aby rozuměli Písmům.
⁴⁶ A řekl jim: Že tak psáno jest a tak musil ⁺Kristus trpěti, a třetího dne z mrtvých vstáti,
     [⁺26; Ž 22,7; Sk 17,3]
⁴⁷ A aby bylo kázáno ve jménu jeho pokání ⁺a odpuštění hříchů mezi všemi národy, ^*počna od Jeruzaléma.
     ^*Sk 1,8; [⁺5,31]; [⁺1J 2,12]
⁴⁸ Vy jste pak svědkové toho.
⁴⁹ A aj, ^*já pošli zaslíbení Otce svého na vás. ^{^}Vy pak čekejte v městě Jeruzalémě, dokudž nebudete oblečeni mocí s výsosti.
     ^*J 14,26; 15,26; 16,7; ^{^}Sk 1,4; [2,1n]
⁵⁰ I ⁺vyvedl je ven až do Betany, a pozdvih rukou svých, dal jim požehnání.
     [⁺Sk 1,12]
⁵¹ I ^*stalo se, když jim žehnal, bral se od nich, a nesen jest do nebe.
     [⁺Mk 16,19; Sk 1,9]
⁵² A oni poklonivše se jemu, navrátili se do Jeruzaléma s radostí velikou.
⁵³ A byli vždycky v chrámě, chválíce a dobrořečíce Boha. Amen.

Seznam kapitol knihy Evangelium S. Lukáše: