tak ^*zachováni jsouce, teprv poznali, že ostrov ten sloul Melita.
     ^*27,26
² Lidé pak toho ostrova velikou přívětivost k nám ukázali. Nebo zapálivše hranici drev, přijali nás všecky, ⁺pro déšť, kterýž v tu chvíli byl, a pro zimu.
     2K 11,27]
³ A když Pavel sebral drahně roždí a kladl na oheň, ještěrka, utíkajíc před horkem, připjala se k ruce jeho.
⁴ A když uzřeli lidé toho ostrovu, ano ještěrka visí u ruky jeho, řekli jedni k druhým: Jistě člověk tento jest vražedlník; neb ač z moře vyšel, však pomsta Boží nedá jemu živu býti.
⁵ Ale on ^*střásl tu ještěrku do ohně, a nic se jemu zlého nestalo.
     ^*Mk 16,18; L 10,19
⁶ Oni pak očekávali, že oteče, aneb padna, pojednou umře. A když toho dlouho čekali a viděli, že se mu nic zlého nestalo, změnivše myšlení své, pravili, že jest on ^*bůh.
     ^*14,[11]. 12
⁷ Na těch pak místech měl ⁺popluží kníže toho ostrova, jménem Publius, kterýžto přijav nás k sobě, za tři dni přátelsky u sebe v hospodě choval.
     [⁺5,3. 8]
⁸ I přihodilo se, že otec toho Publia ležel, ^*maje zimnici a červenou nemoc. K němuž všed Pavel, a pomodliv se, ^{^}vzložil na něj ruce a uzdravil jej.
     ^*Mt 8,14; Mk 1,30; L 4,38; ^{^}Mk 16,18
⁹ A když se to stalo, tedy i jiní, kteříž na ostrově tom nemocní byli, přistupovali, a byli uzdravováni.
¹⁰ Ctili nás pak velice, a když jsme se měli pryč plaviti, nakladli nám na lodí toho, čehož potřebí bylo.
¹¹ A po třech měsících plavili jsme se na bárce Alexandrinské, kteráž tu byla na tom ostrově přes zimu, majici za erb Kastora a Polluxa.
¹² A když jsme přijeli do Syrakusis, zůstali jsme tu za tři dni.
¹³ A odtud okolo plavíce se, přišli jsme do Regium; a po jednom dni, když vál vítr od poledne, druhý den přijeli jsme do Puteolos.
¹⁴ Kdežto nalezli jsme bratří, kteříž nás prosili, abychom pobyli u nich za sedm dní. A tak jsme šli k Římu.
¹⁵ Odkudž, když o nás uslyšeli bratří, ⁺vyšli proti nám až na rynk Appiův a ke Třem krčmám. Kteréžto uzřev Pavel, poděkoval Bohu a počal býti dobré mysli.
     [⁺Ex 4,27]
¹⁶ A když jsme přišli do Říma, setník dal vězně v moc hejtmanu vojska, ^*ale Pavlovi dopuštěno, aby sám bydlil s žoldnéřem, kterýž ho ostříhal.
     ^*24,23; 27,3
¹⁷ I stalo se po třech dnech, svolal Pavel muže přední z Židů. A když se sešli, řekl k nim: ^*Muži bratří, já nic neučiniv proti ^~lidu ani proti obyčejům otcovským, jat jsa, z Jeruzaléma vydán jsem v ruce Římanům,
     ^*21,11; [23,1]; 24,12; 25,8; [^~21,26]
¹⁸ Kteříž vyslyševše mne, chtěli mne propustiti, protože žádné viny hodné smrti na mně nebylo.
¹⁹ Ale když Židé tomu odpírali, ⁺přinucen jsem odvolati se k císaři, ne jako bych měl co národ svůj žalovati.
     [⁺25,11; 26,32]
²⁰ A protož z té příčiny povolal jsem vás, žádostiv jsa viděti vás a s vámi promluviti; ^*nebo pro naději lidu Izraelského řetězem ^~tímto svázán jsem.
     ^*23,6; 24,21; [26,6. 7; ^~Ef 6,20; 2Tm 1,16]
²¹ A oni řekli jemu: Myť jsme žádného psaní neměli o tobě z Židovstva, aniž kdo z bratří přijda, vypravoval nám, aneb mluvil co zlého o tobě.
²² Ale žádámeť od tebe slyšeti, jak smyslíš; ^*nebo víme o té sektě, že se jí všudy ^{^}odpírá.
     ^*24,14; ^{^}L 2,34
²³ A když jemu uložili den, sešlo se jich mnoho do hospody k němu, jimžto s osvědčováním vypravoval o království Božím, slouže jim k víře o Ježíšovi ^*z Zákona Mojžíšova a Proroků, od jitra až do večera.
     ^*26,6; [L 24,27. 44]
²⁴ A ^*někteří uvěřili tomu, což Pavel vypravoval, někteří pak nevěřili.
     ^*17,4
²⁵ A tak nejsouce mezi sebou svorní, rozešli se, k nimžto promluvil Pavel toto jedno slovo: Jistě žeť jest dobře ⁺Duch svatý skrze proroka Izaiáše mluvil k otcům našim,
     [⁺2Pt 1,21]
²⁶ Řka: ^*Jdi k lidu tomuto a rciž jim: Sluchem ⁺slyšeti budete, a nesrozumíte, a hledíce hleděti budete, a neuzříte.
     ^*Iz 6,9; Ez 12,2; Mt 13,14.[⁺ 15; Mk 4,12; L 8,10; J 12,40; Ř 11,8
²⁷ Nebo zhrublo srdce lidu tohoto, a ušima těžce slyšeli, a oči své zamhouřili, aby snad neviděli očima, a ušima neslyšeli, a srdcem nerozuměli, a neobrátili se, abych jich neuzdravil.
²⁸ Budiž vám tedy ⁺známo, že jest pohanům ^~posláno toto spasení Boží, a oniť slyšeti budou.
     [⁺13,38; ^~13,14. 46; L 24,47]
²⁹ A když on to propověděl, odešli Židé, majíce mezi sebou mnohé hádky.
³⁰ Pavel pak trval za celé dvě létě v hospodě své, a přijímal všecky, kteříž přicházeli k němu,
³¹ Káže o království Božím a uče těm věcem, kteréž jsou o Pánu Ježíši Kristu, se vší doufanlivostí bez překážky.

Seznam kapitol knihy Skutkové S. Apoštolů: