uži +bratří a ~otcové, poslechněte této mé omluvy, kterouž vám nyní předložím.
[+13,26;
7,2]
2
(Uslyševše pak, že by k nim mluvil Židovským +jazykem, tím raději mlčeli.) I řekl:
[+21,40]
3
Já zajisté jsem *muž Žid, narozený v ~Tarsu městě Cilickém, ale vychován jsem v tomto městě %u noh Gamalielových, vyučený s pilností podle Zákona otcovského, horlivý $milovník Boha, jakož i vy všickni podnes jste.
*[%]5,34;
[~]9,11;
21,39;
2K 11,22;
[$Ř 10,2]
4
Kterýž jsem se této cestě *protivil až k smrti, svazuje a dávaje do žaláře i muže i ženy,
*8,3;
9,1;
26,10;
1K 15,9;
Ga 1,13;
1Tm 1,13
5
Jakož i +nejvyšší kněz svědek mi toho jest, i všickni starší. Od nichž i listy k bratřím vzav, šel jsem do Damašku, abych i ty, kteříž tam byli, svázané přivedl do Jeruzaléma, aby byli trápeni.
[+9,1.
2;
26,12]
6
I stalo se, když jsem se bral cestou a +přibližoval k Damašku, okolo poledne, že pojednou rychle s nebe obklíčilo mne světlo veliké.
[+9,3;
1K 15,8;
2K 12,2]
7
I padl jsem na zem, a slyšel jsem hlas, +an mi dí: Saule, Saule, proč mi se protivíš?
[+9,4]
8
A já odpověděl jsem: Kdo jsi, Pane? I řekl ke mně: Jáť jsem Ježíš Nazaretský, *kterémuž ty se protivíš.
*Za 2,8;
Mt 10,40;
J 13,20
9
Ti pak, kteříž +se mnou byli, světlo zajisté viděli a přestrašeni jsou, ale hlasu toho, kterýž se mnou mluvil, neslyšeli.
[+9,7;
Dn 10,6.
7]
10
I řekl jsem: Pane, což mám činiti? A Pán řekl ke mně: Vstana, jdiž do Damašku, a tuť tobě bude povědíno všecko, což jest uloženo, abys ty činil.
11
A že jsem byl oslnul pro jasnost světla toho, za ruce jsa veden od těch, kteříž se mnou byli, přišel jsem do Damašku.
12
Ananiáš *pak nějaký, muž pobožný podle zákona, ~svědectví maje ode všech přebývajících v Damašku Židů,
*9,10.[17]
; [~10,22]
13
Přišel ke mně, a stoje, řekl mi: Saule, bratře, prohlédni. A já hned v tu hodinu pohleděl jsem na něj.
14
I řekl mi: Bůh otců našich vyvolil +tě, abys poznal vůli jeho, a uzřel Spravedlivého tohoto, a abys slyšel hlas z úst jeho.
[+9,15]
15
Nebo +svědkem jemu budeš u všech lidí těch věcí, kteréž jsi viděl a slyšel.
[+26,16]
16
A protož nyní co prodléváš? Vstana, +pokřti se, a obmej hříchy své, *vzývaje jméno Páně.
*Jl 2,32;
Ř 10,13;
[Sk 2,38;
Mt 3,11;
Mk 1,4;
L 3,3]
17
Stalo *se pak, když jsem se navrátil do Jeruzaléma a modlil jsem se v chrámě, že jsem byl u vytržení mysli.
9,26
18
I +viděl jsem jej, an dí ke mně: Pospěš a vyjdi rychle z Jeruzaléma, neboť nepřijmou svědectví tvého o mně.
[+9,26];
]2K 12,2]
19
A já řekl jsem: Pane, +oniť vědí, že jsem já do žaláře dával a bil jsem v školách ty, kteříž věřili v tebe.
[+4;
9,2]
20
A *když vylévali krev +Štěpána, svědka tvého, já také jsem tu stál, a přivolil jsem k usmrcení jeho, a ostříhal jsem roucha těch, kteříž jej mordovali.
*7,58;
[8,1]
21
A Pán řekl ke mně: Jdi, *neboť já ku pohanům daleko pošli tebe.
*9,15;
13,2;
Ga 1,15;
Ef 3,8;
1Tm 2,7;
2Tm 1,11
22
I poslouchali ho až do toho slova. A tu hned pozdvihli hlasu svého, řkouce: *Zahlaď z země takového, neboť nesluší jemu živu býti.
*21,36
23
A když oni křičeli, a metali s sebe roucha, a prachem házeli v povětří,
24
Rozkázal jej hejtman uvésti do vojska, a kázal jej biči mrskati, aby zvěděl, pro kterou příčinu na něj tak křičí.
25
A když jej svázali řemením, řekl Pavel setníkovi, jenž tu stál: Sluší-liž vám +člověka Římana a neodsouzeného mrskati?
[+16,37]
26
To uslyšav setník, přistoupě k hejtmanu, pověděl jemu, řka: Viz, co chceš činiti; nebo člověk tento jest Říman.
27
A přistoupiv hejtman, řekl mu: Pověz mi, jsi-li ty Říman? A on řekl: A já jsem.
28
I odpověděl hejtman: Já jsem za veliké peníze toho měšťanství dosáhl. Pavel pak řekl: Ale já jsem se i narodil Říman.
29
Tedy ihned odstoupili od něho ti, kteříž jej měli trápiti. Ano i hejtman bál se, když zvěděl, že jest Říman, a že jej byl kázal svázati.
30
Nazejtří pak, chtěje zvěděti jistotu, z čeho by jej vinili Židé, propustil jej z pout, a rozkázal, aby se sešli přední kněží i všecka rada jejich. I vyvedl Pavla, a postavil ho před nimi.
Seznam kapitol knihy Skutkové S. Apoštolů: