stalo se v druhou sobotu, že šel Ježíš skrze obilí. I trhali učedlníci jeho klasy, a rukama vymínajíce, jedli.
Seznam kapitol knihy Evangelium S. Lukáše:
Mt 12,1;
Mk 2,23
2
Tehdy někteří z farizeů řekli jim: Proč to činíte, *čehož nesluší činiti v svátky?
*Ex 20,8.10;
[23,12;
31,15];
Lv 23,32
3
I odpověděv Ježíš, řekl jim: Což jste ani toho +nečtli, co jest učinil David, když lačněl, on i ti, kteříž s ním byli?
[+1S 21,6;
Mt 12,3]
4
Kterak *všel do domu Božího, a ^chleby posvátné vzal a jedl, a dal i těm, kteříž s ním byli, jichžto nenáleží jísti než toliko samým +kněžím?
*1S 21,6;
Ex 25,30;
[+]29,33;
[+]Lv 8,31;
24,9
5
I řekl jim: Že jest Syn člověka pánem +také i dne svátečního.
[+Mt 12,8;
Mk 2,28]
6
Stalo se pak i v jiný den sváteční, že všel do školy Ježíš, a učil. A byl tu člověk, jehož pravá ruka byla uschlá.
Mt 12,9;
Mk 3,1
7
I šetřili ho zákoníci a farizeové, bude-li v sobotu uzdravovati, aby nalezli, čím by jej obžalovali.
8
Ale on znal přemyšlování jich. I dí člověku, kterýž měl ruku uschlou: Vstaň, a stůj v prostředku. A on vstav, i stál.
9
Tedy řekl k nim Ježíš: Otíži se vás na jednu věc: Sluší-li v sobotu dobře činiti? duši zachovati, čili zatratiti?
10
A pohleděv na ně na všecky vůkol, dí člověku: Vztáhni ruku svou. A on učinil tak. *I navrácena jest k zdraví ruka jeho a byla jako druhá.
*1Kr 13,6;
[Mk 3,5]\
11
Oni pak naplněni jsou hněvivou nemoudrostí, a rozmlouvali mezi sebou, co by učiniti měli Ježíšovi.
12
I stalo se v těch dnech, vyšel Ježíš na horu k modlení. I byl tam přes noc na modlitbě Boží.
Mt 14,23;
Mk 6,46
13
A když byl den, *povolal učedlníků svých, a vyvolil z nich dvanácte, kteréž i apoštoly nazval.
*9,1;
Mt 10,1;
Mk 3,13.[
14];
6,7
14
(Šimona, +kterémuž také dal jméno Petr, a Ondřeje bratra jeho, Jakuba a Jana, Filipa a Bartoloměje,
[+J 1,42.
43]
15
Matouše a Tomáše, Jakuba syna Alfeova, a Šimona, kterýž slove Zelótes,
16
Judu bratra Jakubova, a Jidáše Iškariotského, kterýž pak byl zrádce.)
17
I sstoupiv s nimi s hory, stál na místě polním, a zástup učedlníků jeho, a *množství veliké lidu ze všeho Judstva i z Jeruzaléma, i z Týru i z Sidonu, jenž při moři jsou, kteříž byli přišli, aby jej slyšeli a uzdraveni byli od neduhů svých,
*Mt 4,25;
Mk 3,7
18
I kteříž trápeni byli od duchů nečistých. A byli uzdravováni.
19
A všecken zástup hledal se ho dotknouti; +nebo moc z něho vycházela, a uzdravovala všecky.
[+Mt 14,36]
20
A on pozdvih očí svých na učedlníky, pravil: *Blahoslavení chudí, nebo vaše jest království Boží.
*Mt 5,2n
21
Blahoslavení, *kteříž nyní lačníte, nebo nasyceni budete. ^Blahoslavení, kteříž nyní plačete, nebo smáti se budete.
*Iz 65,1];
[55,1];
^61,2.
3
66,10;
[Ž 126,5.
6]
22
Blahoslavení *budete, když vás nenáviděti budou lidé, a když ~vás vyobcují, a haněti budou, a vyvrhou jméno vaše jakožto zlé, pro Syna člověka.
*1Pt 2,[19].
20;
3,14;
4,14;
[Mt 5,11;
Iz 66,5]
23
Radujte se *v ten den a veselte se, nebo aj, odplata vaše mnohá jest v nebesích. ^Takť jsou zajisté činívali prorokům otcové jejich.
*Sk 5,41;
[Mt 5,12];
^Mt 5,12;
[Sk 7,51;
Žd 11,36]
24
Ale *běda vám bohatým, nebo vy již máte potěšení své.
*Am 6,1;
[Ž 17,14;
Jk 5,1]
25
Běda +vám, kteříž jste nasyceni, nebo *lačněti budete. Běda vám, ~kteříž se nyní smějete, nebo ^kvíliti a plakati budete.
*[+]Iz 65,13.[
14;
10,16];
^L 16,23;
[~]Jk 4,9;
5,1
26
Běda vám, když by dobře o vás mluvili všickni lidé; nebo tak jsou činívali falešným prorokům otcové jejich.
27
Ale vámť pravím, kteříž slyšíte: Milujte *nepřátely vaše, dobře čiňte těm, kteříž vás nenávidí,
*23,34;
Př 25,21
;
Mt 5,44;
Sk 7,60;
Ř 12,[14].
20;
[Ex 23,4]
28
Dobrořečte +těm, kteříž vás proklínají, a ~modlte se za ty, kteříž vám bezpráví činí.
[+Ř 12,14;
~L 23,34;
Sk 7,60]
29
A udeřil-li by *tebe kdo v líce jedno, nasaď mu i druhého, a tomu, kterýž tobě odjímá plášť, také i sukně nebraň.
*Mt 5,39.[
40];
1K 6,7
30
Každému +pak prosícímu tebe dej, a od toho, jenž béře tvé věci, zase nežádej.
[+Dt 15,7;
Mt 5,42]
31
A jakž chcete, aby vám lidé činili, i vy jim též podobně čiňte.
Mt 7,12
32
Nebo jestliže *milujete ty, kteříž vás milují, jakou míti budete milost? Nebo i hříšníci milují ty, od nichž milováni bývají.
*Mt 5,46
33
A budete-li dobře činiti těm, kteříž vám dobře činí, jakou máte milost? Však i hříšníci totéž činí.
34
A budete-li +půjčovati těm, od kterýchž se nadějete zase vzíti, jakou máte milost? Však i hříšníci hříšníkům půjčují, aby tolikéž zase vzali.
[+Dt 15,7.
8;
Mt 5,42;
Ž 37,21]
35
Protož milujte nepřátely vaše, a dobře čiňte, a *půjčujte, nic se odtud nenadějíce, a budeť odplata vaše mnohá, a ^budete synové Nejvyššího. Nebo on dobrotivý jest i k nevděčným a zlým.
*Dt 15,8;
Ž 37,21.[
26];
112,5;
Př 11,24;
Mt 5,45
36
Protož buďte +milosrdní, jako i ~Otec váš milosrdný jest.
[+Za 7,9;
~Ž 103,8.
13]
37
Nesuďte, +a nebudete souzeni. Nepotupujte, a nebudete ~potupeni. Odpouštějte, a budeť vám odpuštěno.
[+Mt 7,1;
Ř 2,1];
[1K 4,5;
~Mt 6,12.
14]
38
Dávejte, a budeť vám dáno. Míru dobrou, +natlačenou, a natřesenou, a osutou dadíť v lůno vaše; *touž zajisté měrou, ~kterouž měříte, bude vám odměřeno.
*[~]Mt 7,2;
Mk 4,24;
[+Př 10,22;
~Ga 6,7]
39
Pověděl jim také i podobenství: Zdali *může slepý slepého vésti? Zdaž oba do jámy neupadnou?
*Iz 42,19;
Mt 15,14
40
Neníť učedlník *nad mistra svého, ale dokonalý bude každý, bude-li jako mistr jeho.
*Mt 10,24;
J 13,16;
15,20
41
Což pak *vidíš mrvu v oku bratra svého, a břevna, kteréž jest v tvém vlastním oku, neznamenáš?
*Mt 7,4
42
Aneb kterak můžeš říci bratru svému: Bratře, nechať vyvrhu mrvu z oka tvého, sám v oku svém břevna nevida? +Pokrytče, vyvrz prve břevno z oka svého, a tehdy prohlédneš, abys vyňal mrvu, kteráž jest v oku bratra tvého.
[+Př 18,17;
Mt 7,5]
43
Neboť *není ten strom dobrý, kterýž nese ovoce zlé, aniž jest strom zlý, kterýž nese ovoce dobré.
*Mt 7,17;
12,33
44
Každý zajisté strom po svém vlastním ovoci bývá poznán; nebo nesbírají s trní fíků, ani s hloží sbírají hroznů.
45
Dobrý +člověk z dobrého pokladu srdce svého vynáší dobré, a zlý člověk ze zlého pokladu srdce svého vynáší zlé. Nebo z hojnosti srdce mluví ústa jeho.
[+Mt 12,35]
46
Co pak mi říkáte: *Pane, Pane, a nečiníte, což pravím?
*13,25;
Mal 1,6;
Mt 7,21;
25,11;
Ř 2,13;
Jk 1,22
47
Každý kdož přichází ke mně, a slyší +slovo mé, a zachovává je, ukáži vám, komu by podoben byl.
[+Mt 7,24]
48
Podoben jest člověku stavějícímu dům, kterýž kopal hluboko, a založil grunty v skále. A když se stala povodeň, obořila se řeka na dům ten, ale +nemohla jím pohnouti, nebo byl založen na skále.
[+Jk 1,2.
3.
12]
49
Ale kdož slyší +a nečiní, podoben jest člověku, kterýž staví dům svůj na zemi bez gruntu. Na kterýžto obořila se řeka, a on hned padl, i stal se ~pád domu toho veliký.
[+Mt 7,26.
27];
[~Žd 10,26]