otom ⁺Agrippa řekl Pavlovi: Dopouštíť se, abys sám za sebe promluvil. Tedy Pavel vztáh ruku, mluvil:
     [⁺25,13]
² Na všecky ty věci, z kterýchž mne viní Židé, králi Agrippo, za šťastného se počítám, že dnes před tebou odpovídati mám,
³ A zvláště proto, poněvadž jsi ty povědom všech těch, kteříž u Židů jsou, obyčejů a otázek. Protož prosím tebe, vyslyšiž mne trpělivě.
⁴ O životu mém hned od mladosti mé, jaký byl od počátku v národu mém v Jeruzalémě, vědí všickni Židé,
⁵ Měvše mne prve zdávna v dobré známosti, (kdyby chtěli svědectví vydati,) kterak vedle nejjistší sekty v našem náboženství ^*byl jsem živ farizeus.
     ^*23,6; Fp 3,5
⁶ A nyní ^*pro naději toho ^~zaslíbení, kteréž se stalo otcům našim od Boha, teď stojím, soudu jsa poddán,
     ^*[^~]Gn 3,15; 22,18; 26,4; 49,10; Dt 18,15; 2S 7,12; [^~]Ž 132,11; [^~]Iz 4,2; 7,14; 9,6; [^~]Jr 23,5; 33,15; [^~]Ez 34,23; 37,24; [^~]Dn 9,24; [^~]Mi 5,2; [Sk 24,15. 21]
⁷ K kterémužto zaslíbení dvanáctero pokolení naše, sloužíce Bohu ustavičně dnem i nocí, naději má, že přijde; pro kteroužto naději žalují na mne Židé, ó králi Agrippo.
⁸ A tak-liž se to od vás za nepodobné k víře soudí, že Bůh křísí mrtvé?
⁹ Ačť i mně se ⁺zdálo, že by mi náležité bylo, proti jménu Ježíše Nazaretského mnoho odporného činiti,
     [⁺8,3; 1K 15,9]; [Ga 1,13; 1Tm 1,13]
¹⁰ Jakož ^*jsem i činil v Jeruzalémě, a mnohé z svatých já jsem do žalářů dával, vzav moc od předních kněží. A když měli mordováni býti, já jsem pomáhal ortele vynášeti.
     ^*8,3; 9,1; 22,5; Ga 1,13; 1K 15,9; 1Tm 1,13
¹¹ A po všech školách často trápě je, přinucoval jsem, aby se rouhali; a náramně rozlítiv se na ně, protivil jsem se jim, až i do jiných měst na to jsem jezdil.
¹² A v tom, když jsem šel do Damašku, ⁺s mocí a s poručením předních kněží,
     [⁺9,2n; 22,5]
¹³ O poledni na cestě, ó králi, uzřel jsem, ^*ano světlo s nebe, jasnější nad blesk slunečný, obklíčilo mne, i ty, kteříž se mnou šli.
     ^*9,3; 22,6; [Mt 17,2]
¹⁴ A když jsme my všickni na zem padli, slyšel jsem hlas mluvící ke mně a řkoucí Židovským jazykem: Saule, Saule, proč mi se protivíš? Tvrdoť jest tobě proti ostnům se zpěčovati.
¹⁵ A já řekl: I kdo jsi, Pane? A on řekl: Já jsem Ježíš, kterémuž ty se protivíš.
¹⁶ Ale vstaň a stůj na nohách svých; nebo protoť jsem se tobě ukázal, ať bych tebe ⁺učinil služebníkem a svědkem i těch věcí, kteréž jsi viděl, i těch, v kterýchžto ukazovati se budu tobě,
     22,15]
¹⁷ Vysvobozuje tebe z lidu tohoto, i z pohanů, k nimž tě nyní posílám,
¹⁸ Otvírati ⁺oči jejich, aby se obrátili od temností ^*k světlu a z moci ďábelské k Bohu, aby tak hříchů odpuštění a díl s posvěcenými vzali skrze víru, kteráž jest ve mne.
     ^*Iz 42,6; 60,1; [⁺35,5]; [⁺]L 2,32; [⁺Ef 1,18; 1Pt 2,25]
¹⁹ A protož, ó králi Agrippo, nebyl jsem ⁺nevěřící nebeskému vidění.
     [⁺Ga 1,16]
²⁰ Ale hned nejprv těm, kteříž jsou ^*v Damašku a v Jeruzalémě, i po vší krajině Judské, potom i pohanům zvěstoval jsem evangelium, aby ^{^}pokání činili a obrátili se k Bohu, skutky hodné pokání činíce.
     ^*9,20; ^{^}2,38; 3,19; 17,30; Jr 18,8; Ez 18,21; 33,14; Mt 3,2.[ 8]; 4,17; 9,13; Mk 6,12; L 13,3; 24,47; Ř 2,4; 2Pt 3,9; Zj 2,16; 3,18
²¹ A pro tu příčinu Židé ^*javše mne v chrámě, pokoušeli se rukama svýma zamordovati.
     ^*21,[30]. 31
²² Ale s pomocí Boží ještě až do dnešního dne stojím, vydávaje svědectví i malému i velikému, nic jiného nevypravuje, než to, ⁺což jsou Proroci a Mojžíš zvěstovali, že se mělo státi:
     [⁺L 24,44n]
²³ Totiž, že měl Kristus trpěti, ^*a z mrtvých vstana první, ^~zvěstovati světlo lidu tomuto i pohanům.
     ^*Mt 16,21; [^~]1K 15,20; Ko 1,18; Zj 1,5
²⁴ To když od sebe promluvil Pavel, Festus hlasem velikým řekl: Blázníš, Pavle. Mnohé tvé umění k bláznovství tebe přivodí.
     1K 1,18n; 2,14
²⁵ On pak řekl: Nebláznímť, výborný Feste, ale slova pravdy a středmosti mluvím.
²⁶ Víť zajisté o těch věcech král, před kterýmž směle a svobodně mluvím; nebo ⁺mám za to, žeť ho nic z těchto věcí tajno není, poněvadž se toto nedálo pokoutně.
     [⁺J 18,20]
²⁷ Věříš-li, králi Agrippo, Prorokům? Vím, že věříš.
²⁸ Tedy Agrippa řekl Pavlovi: Téměř bys mne k tomu naklonil, abych byl křesťanem.
²⁹ A Pavel řekl: Žádalť bych od Boha, abyste i poněkud i z cela, netoliko ty, ale všickni, kteříž slyší mne dnes, byli takoví, jakýž ⁺já jsem, kromě okovů těchto.
     [⁺1K 7,7]
³⁰ A když to Pavel promluvil, vstal král, i vladař a Bernice, i ti, kteříž s nimi seděli.
³¹ A odšedše na stranu, mluvili spolu, řkouce: Nic ^*hodného smrti neb vězení nečiní člověk tento.
     ^*23,9; 25,25
³² Agrippa pak Festovi řekl: Mohl propuštěn býti člověk tento, kdyby se byl ⁺neodvolal k císaři.
     [⁺25,11]

Seznam kapitol knihy Skutkové S. Apoštolů: