aul *pak také přivolil k ~usmrcení jeho. I přišlo v ten čas veliké protivenství na církev, kteráž byla v Jeruzalémě, a všickni ^se rozprchli po krajinách Judských a Samařských, kromě apoštolů.
Seznam kapitol knihy Skutkové S. Apoštolů:
*[~]22,20;
[7,58];
11,19
2
I pochovali Štěpána muži pobožní, a plakali velmi nad ním.
3
Saul pak *hubil církev, do domů vcházeje, a jímaje muže i ženy, dával je do žaláře.
*9,1;
22,[4].
5;
26,10;
1K 15,9;
Ga 1,13;
1Tm 1,13
4
Ti pak, +kteříž se byli rozprchli, chodili, kážíce slovo Boží.
[+11,19]
5
A +Filip všed do města Samaří, kázal jim Krista.
[+6,5]
6
I pozorovali +zástupové s pilností jednomyslně toho, což se pravilo od Filipa, slyšíce a vidouce divy, kteréž činil.
[+Mk 6,2]
7
Nebo +duchové nečistí z mnohých, kteříž je měli, křičíce hlasem velikým, vycházeli, a mnozí šlakem poražení a ~kulhaví uzdraveni jsou.
[+]5,16;
16,18;
19,12;
[+]Mk 16,17;
[+]L 4,33;
[~Sk 3,2]
8
A stala se +radost veliká v tom městě.
[+]J 4,40n
9
Muž *pak nějaký, jménem Šimon, před tím v tom městě čáry provodil, a lid Samařský mámil, pravě se býti nějakým velikým.
*13,8
10
Na něhož pozor měli všickni, od nejmenšího až do největšího, říkajíce: Tentoť jest Boží moc veliká.
11
Pozor pak měli na něho, protože je za mnohý čas mámil svými čáry.
12
A když, uvěřivše Filipovi zvěstujícímu o království Božím a o jménu Ježíše Krista, křtili se muži i ženy,
13
Tedy i ten Šimon také uvěřil, a pokřtěn byv, přídržel se Filipa, a vida zázraky a moci veliké činěné, děsil se.
14
Uslyšavše pak v Jeruzalémě apoštolé, že by Samaří přijala slovo Boží, poslali k nim Petra a Jana.
15
Kteříž přišedše k nim, modlili se za ně, aby přijali Ducha svatého.
16
(Nebo ještě byl +na žádného z nich nesstoupil, ale pokřtěni toliko byli ve jménu Pána Ježíše.)
[+19,2]
17
Tedy *vzkládali na ně ruce, a oni přijali Ducha svatého.
*6,6
18
I uzřev Šimon, že skrze vzkládání rukou apoštolských dává se Duch svatý, přinesl jim peníze,
19
Řka: Dejte i mně tu moc, ať, na kohož bych koli vzložil ruce, přijme Ducha svatého.
20
I řekl k němu Petr: Peníze tvé buďtež s tebou na zatracení, protože jsi se domníval, že by *dar Boží mohl býti zjednán za peníze.
*Mt 10,8
21
Nemáš dílu ani losu v této věci; nebo srdce tvé není upřímé před Bohem.
22
Protož čiň +pokání z této své nešlechetnosti, a pros Boha, zda by odpuštěno bylo tobě to myšlení srdce tvého.
[+3,26]
23
Nebo v žluči hořkosti a v svazku nepravosti tebe býti vidím.
24
I odpověděv Šimon, řekl: Modltež vy se za mne Pánu, aby na mne nepřišlo něco z těch věcí, kteréž jste mluvili.
25
Oni pak osvědčovavše a mluvivše slovo Páně, navrátili se do Jeruzaléma, a ve mnohých městečkách Samaritánských kázali evangelium.
26
V tom anděl Páně mluvil k Filipovi, řka: Vstaň a jdi ku polední straně na cestu, kteráž vede od Jeruzaléma do města +Gázy, kteréž jest pusté.
+[Sf 2,4]
27
A on vstav, i šel. A aj, muž Mouřenín, kleštěnec, +komorník královny Mouřenínské Kandáces, kterýž vládl všemi poklady jejími, *a byl přijel do Jeruzaléma, aby se modlil,
*1Kr 8,41;
J 12,20;
[+Sf 3,10]
28
Již se navracoval zase, sedě na voze svém, a četl Izaiáše proroka.
29
I řekl Duch k Filipovi: Přistup a přiviň se k vozu tomu.
30
A přiběh Filip, slyšel jej, an čte Izaiáše proroka. I řekl: Rozumíš-liž, co čteš?
31
A on řekl: Kterakž bych mohl rozuměti, leč by mi kdo vyložil? I prosil Filipa, aby vstoupil na vůz, a seděl s ním.
32
Místo pak toho Písma, kteréž četl, toto bylo: *Jako ovce k zabití veden jest, a jako beránek němý před tím, kdož jej střiže, tak neotevřel úst svých.
*Iz 53,7.[
8]
33
V ponížení jeho odsouzení jeho vyhlazeno jest, rod pak jeho kdo vypraví, ačkoli zahlazen byl z země život jeho?
34
A odpovídaje komorník Filipovi, dí: Prosím tebe, o kom toto mluví prorok? Sám-li o sobě, čili o někom jiném?
35
Tedy otevřev Filip ústa svá, a počav od toho Písma, zvěstoval jemu Ježíše.
36
A když jeli cestou, přijeli k jedné vodě. I řekl komorník: Aj, teď voda. Proč nemám *býti pokřtěn?
*10,47
37
I řekl Filip: Věříš-li celým srdcem, slušíť. A on odpověděv, řekl: Věřím, že Ježíš +Kristus jest Syn Boží.
[+Mt 16,16]
38
I rozkázal státi vozu, a sstoupili oba do vody, i Filip i komorník. I pokřtil ho.
39
A když vystoupili z vody, Duch Páně +pochopil Filipa, a neviděl ho více komorník; i jel cestou svou, raduje se.
[+1Te 4,17]
40
Filip pak nalezen jest v Azotu; a chodě, kázal evangelium všem městům, až +přišel do Cesaree.
[+21,8]