ravduť pravím v Kristu a neklamámť, čemuž i svědomí mé svědectví vydává v Duchu svatém,
² Žeť mám ⁺veliký zámutek a ustavičnou bolest v srdci svém.
     [⁺10,1]
³ Nebo ^*žádal bych já sám zavrženým býti od Krista místo bratří svých, totiž příbuzných svých podle těla.
     ^*Ex 32,32
⁴ Kteřížto jsou Izraelští, ^*jejichžto jest ⁺přijetí za syny, i sláva, ^{^}i smlouvy, i ^~Zákona dání, i služba Boží, i zaslíbení.
     ^*2,17; ^{^}Ef 2,12; [⁺Ex 4,22; ^~Ř 8,15]
⁵ Jejichž jsou i ⁺otcové, a ti, z nichžto jest Kristus podle těla, kterýž jest nade všecky ^~Bůh ^%požehnaný na věky. Amen.
     [⁺Mt 1,1n; L 3,23n; ^~J 1,1; Žd 1,8; ^%Ř 1,25]
⁶ Avšak ^*nemůže zmařeno býti slovo Boží. Nebo ^{^}ne všickni,kteříž jsou z Izraele, Izraelští jsou.
     ^*Nu 23,19; ^{^}J 8,39; Ř 2,28
⁷ Aniž proto, že jsou símě Abrahamovo, hned také všickni jsou synové, ale ^*v Izákovi nazváno bude tvé símě.
     ^*Gn 21,12; Ga 4,22.[ 28]; Žd 11,18
⁸ To jest, ne všickni ti, jenž jsou synové těla, jsou také synové Boží, ale kteříž jsou synové Božího zaslíbení, ^*ti se počítají za símě.
     ^*Ga 4,28
⁹ Nebo toto jest slovo zaslíbení: V týž čas ^*přijdu, a Sára bude míti syna.
     ^*Gn 18,10
¹⁰ A netoliko to, ^*ale i Rebeka z jednoho počavši, totiž z Izáka, otce našeho, toho důvodem jest.
     ^*Gn 25,21
¹¹ Nebo ještě před narozením obou těch synů, a prve nežli co dobrého nebo zlého učinili, aby uložení Boží, kteréžto jest podle vyvolení, a tak ne z skutků, ale z toho, jenž povolává, pevné bylo,
¹² Řečeno jest jí: Větší ⁺sloužiti bude menšímu,
     [⁺Gn 25,23]
¹³ Jakož psáno jest: ^*Jákoba jsem miloval, ale Ezau nenáviděl jsem.
     ^*Mal 1,2.[ 3; Ž 47,5]
¹⁴ I což tedy díme? Zdali ⁺nespravedlnost jest u Boha? Nikoli.
     [⁺3,5; Dt 32,4; Jb 8,3]
¹⁵ Nebo Mojžíšovi dí: ^*Smiluji se nad tím, komuž milost učiním, a slituji se nad tím, nad kýmž se slituji.
     ^*Ex 33,19; [Ř 11,32]
¹⁶ A tak tedy neníť vyvolování na tom, jenž chce, ani na tom, jenž běží, ale na Bohu, jenž se smilovává.
¹⁷ Nebo dí ⁺Písmo faraonovi: ^*Proto jsem vzbudil tebe, abych na tobě ukázal moc svou a aby rozhlášeno bylo jméno mé po vší zemi.
     ^*[⁺]Ex 9,16
¹⁸ A tak tedy nad kýmž chce, smilovává se, a koho chce, zatvrzuje.
¹⁹ Ale díš mi: I pročež se pak hněvá? Nebo ^*vůli jeho kdo odepřel?
     ^*Iz 45,9; 64,9
²⁰ Ale ó člověče, kdo jsi ty, že tak odpovídáš Bohu? Zdaž ⁺hrnec dí hrnčíři: ^~Pročs mne tak udělal?
     [⁺Iz 29,16; ^~Jr 18,6]
²¹ Zdaliž ^*hrnčíř nemá ^~moci nad hlinou, aby z jednostejného ^%truple udělal jednu nádobu ^$ke cti a jinou ku potupě?
     ^*Jr 18,6; 2Tm 2,20; [Iz 64,8; ^~Mt 20,15; ^%1K 5,7; ^$2Tm 2,20]
²² Což pak divného, že Bůh, chtěje ukázati hněv a oznámiti moc svou, ⁺snášel ve mnohé trpělivosti nádoby hněvu, připravené k zahynutí.
     [⁺2,4]
²³ A takž také, aby ⁺známé učinil bohatství slávy své při nádobách milosrdenství, kteréž připravil k slávě.
     [⁺Ko 1,27]
²⁴ Kterýchžto i povolal, totiž nás, netoliko z Židů, ale také i z pohanů,
²⁵ Jakož i skrze ⁺Ozé dí: Nazovu nelid můj lidem mým, a nemilou nazovu milou.
     Ž 18,44; [⁺]Oz 1,10; 2,13; 2,23]; [⁺]1Pt 2,10
²⁶ A ⁺budeť na tom místě, kdež řečeno bylo jim: Nejste vy lid můj, tuť nazváni budou synové Boha živého.
     [⁺Oz 1,10]
²⁷ Izaiáš pak volá nad ^*Izraelem, řka: Byť pak byl počet synů Izraelských jako písek mořský, ostatkové toliko spaseni budou.
     ^*Iz 10,22.[ 23]; 28,22; Am 9,8; Za 13,8
²⁸ Nebo ^*pohubení učiní spravedlivé, a to jisté, pohubení zajisté učiní Pán na zemi, a to jisté.
     ^*Iz 10,23
²⁹ A jakož prve pověděl ⁺Izaiáš: ^*Byť byl Pán zástupů nepozůstavil nám semene, jako ^{^}Sodoma učiněni bychom byli, a Gomoře byli bychom podobni.
     ^*[⁺]Iz 1,9; ^{^}Gn 19,24.[ Jr 50,40; Ez 16,55; [Iz 13,19]
³⁰ Což tedy díme? Že pohané, kteříž nenásledovali spravedlnosti, dosáhli spravedlnosti, a to spravedlnosti té, kteráž jest z víry;
³¹ Izrael ^*pak následovav zákona spravedlnosti, k zákonu spravedlnosti nepřišel.
     ^*10,2; 11,7
³² Proč? Nebo ne z víry, ale jako z skutků Zákona jí hledali. Urazili se zajisté o kámen urážky,
³³ Jakož psáno jest: ^*Aj, kladu na Sionu kámen urážky a skálu pohoršení, a každý, ^~kdož uvěří v něj, nebude zahanben.
     ^*Ž 118,22; Iz 8,14; 28,16; Mt 21,42; Mk 12,10; 1Pt 2,6.[ 7. 8]; [^~Ž 2,12; Iz 49,23; Ř 10,11]

Seznam kapitol knihy Epištola S. Pavla k Římanům: