yli pak tu přítomní času toho někteří, vypravujíce jemu o Galilejských, kterýchžto krev Pilát smísil s obětmi jejich.
Seznam kapitol knihy Evangelium S. Lukáše:
2
I odpověděv Ježíš, řekl jim: Co mníte, že jsou ti Galilejští byli +větší hříšníci nežli všickni jiní Galilejští, že takové věci trpěli?
[+J 9,2.3]
3
Nikoli, pravímť vám. Ale +nebudete-li pokání činiti, všickni též zahynete.
[+19,43;
Ž 7,13;
Př 1,22;
Ř 2,3.4.6]
4
Anebo oněch osmnácte, na kteréžto upadla věže v Siloe, a zbila je, zdali se domníváte, že by oni vinni byli nad všecky lidi přebývající v Jeruzalémě?
5
Nikoli, pravím vám. Ale nebudete-li pokání činiti, všickni též zahynete.
6
Pověděl pak toto podobenství: Člověk jeden měl strom fíkový štípený *na vinici své. I přišel, ~hledaje ovoce na něm, ale nenalezl.
*[~]Mt 21,19;
Iz 5,2
7
I řekl k vinaři: Aj, po tři +léta již přicházím, hledaje ovoce na tom fíku, a nenalézám. ~Vytniž jej! Proč i tu %zemi darmo kazí?
[+Ž 145,9;
Ř 11,32;
~Mt 3,10;
Ř 11,19.20.21]
8
On pak odpověděv, řekl jemu: Pane, +ponechejž ho i tohoto léta, ažť jej okopám a ohnojím,
[+Ex 32,11]
9
Zdali by nesl ovoce. Pakliť neponese, potom vytneš jej.
10
Učil pak v jedné škole jejich v den sváteční.
11
A aj, byla tu žena, kteráž měla ducha nemoci osmnácte let, a byla sklíčena, a nijakž se nemohla zprostiti.
12
A uzřev ji Ježíš, zavolal jí k sobě, a řekl jí: Ženo, zproštěna jsi od nemoci své.
13
I vložil na ni ruce, a ihned zdvihla se, a velebila Boha.
14
Tedy kníže školní odpověděv, hněvaje se proto, že v den *sváteční uzdravoval Ježíš, řekl k zástupu: Šest dní jest, v nichž náleží dělati; protož v těch dnech přicházejíce, buďte uzdravováni, a ne v den sobotní.
*Ex 20,9;
Dt 5,13;
[Ez 20,12]
15
I odpověděv jemu Pán, řekl: Pokrytče, zdali jeden každý z vás v den sváteční *neodvazuje vola svého nebo osla od jeslí, a nevodí napájeti?
*14,5;
Ex 23,4;
Dt 22,1 ;
[Mt 12,11;
Mk 3,2;
J 7,23]
16
Tato pak dcera Abrahamova, kterouž byl svázal satan již osmnácte let, což neměla býti rozvázána od svazku v den sváteční?
17
A když on to pověděl, zastyděli se všickni protivníci jeho, ale všecken lid radoval se ze všech těch slavných skutků, kteříž se dáli od něho.
18
I řekl Ježíš: *Čemu podobno jest království Boží a k čemu je přirovnám?
*Mt 13,31;
Mk 4,30
19
Podobno jest +zrnu horčičnému, kteréžto vzav člověk, uvrhl do zahrady své. I rostlo, a učiněno jest v strom veliký, a ptactvo nebeské hnízda sobě dělali na ratolestech jeho.
[+Mt 13,31;
Mk 4,31]
20
A opět řekl: K čemu připodobním království Boží?
21
Podobno jest *kvasu, kterýžto vzavši žena, zadělala ve třech měřicích mouky, až zkysalo všecko.
*Mt 13,33
22
I *chodil po městech a městečkách uče, bera se do Jeruzaléma.
*Mt 9,35;
Mk 6,6
23
I řekl jemu jeden: Pane, tuším, že jest málo těch, kteříž spaseni býti mají? On pak řekl k nim:
24
Snažujte se *vcházeti těsnou branou; neboť (pravím vám) mnozí hledati budou vjíti, a nebudou moci,
*Mt 7,13 ;
[Fp 3,12;
2Tm 4,7]
25
Totiž když vejde hospodář, a zavře dveře, a počnete vně státi a tlouci na dveře, řkouce: *Pane, Pane, otevři nám, a on odpovídaje, díť vám: Neznám vás, odkud ~jste:
*6,46 ;
Mt 7,22.[~23];
[+]25,11
26
Tedy počnete říci: *Jídali jsme a píjeli před tebou, a na ulicech našich jsi učil.
*Mt 7,22
27
I dí: Pravím vám, žeť vás neznám, odkud jste. Odejdětež *ode mne všickni činitelé nepravosti.
*Ž 6,9;
[Mt 7,23;
25,41]
28
Tamť bude *pláč a škřipení zubů, když uzříte Abrahama a Izáka a Jákoba a všecky proroky v království Božím, sami pak sebe vyhnané ven.
*Mt 8,12;
13,42;
22,13;
24,51;
25,30
29
I +přijdouť mnozí od východu, a od západu, a od půlnoci, i od poledne, a budou stoliti v království Božím.
[+Iz 2,2;
Mal 1,11;
Mt 8,11]
30
A aj, jsouť *poslední, kteříž budou první, a jsou první, kteříž budou poslední.
*Mt 19,30;
20,16;
Mk 10,31
31
A v ten den přistoupili někteří z farizeů, řkouce jemu: Vyjdi, +a odejdi odsud, nebo Herodes chce tě zamordovati.
[+5,8]]
32
I řekl jim: Jdouce, povězte lišce té: Aj, vymítám ďábly, a uzdravuji dnes a zítra, a třetího dne dokonám.
33
Ale však musím dnes a zítra i pozejtří choditi; neboť jest nelze proroku zahynouti jinde kromě Jeruzaléma.
34
Jeruzaléme, *Jeruzaléme, ješto morduješ proroky a kamenuješ ty, kteříž k tobě bývají posláni, kolikrát jsem chtěl shromážditi syny tvé, jako slepice kuřátka ~svá pod křídla? A nechtěli jste.
*Mt 23,37;
[~Ž 17,8;
91,4]
35
Aj, *opuštěn bude dům váš a zanechán vám pustý. Ale jistě pravím vám, že nikoli mne neuzříte, ažť přijde čas, když díte: ^Požehnaný, jenž se béře ve jménu Páně.
*Iz 1,7;
Jr 7,14 ;
[Ž 69,26];
Mi 3,12;
^L 19,38;
Ž 118,26