avel, služebník Jezukristův, povolaný apoštol, ^*oddělený k kázaní evangelium Božího,
     ^*Sk 13,2; [9,15]
² (Kteréžto ^*zdávna zaslíbil skrze proroky své ^~v Písmích svatých,)
     ^*9,5; L 1,70; J 1,46; Sk 28,23; [Tt 1,2; ^~Gn 3,15; 2S 7,12; Ž 132,11; Iz 4,2]
³ O Synu jeho, (zplozeném ⁺z semene Davidova s strany těla,
     Mt 20,30; [⁺2S 7,12; Mt 1,1; L 1,32]
⁴ Kterýž ^*prokázán jest býti Synem Božím mocně, podle Ducha posvěcení, skrze z mrtvých vstání,) totiž o Ježíši Kristu, Pánu našem,
     ^*Iz 9,7; Mt 17,5; 27,54; 1J 5,20; [J 10,36]
⁵ Skrze něhožto jsme přijali ⁺milost ^~a apoštolství ku ^%poslušenství víry mezi všemi národy pro jméno jeho,
     [^~]Sk 9,15; [⁺1K 15,10; ^%Ř 16,26]
⁶ Z nichžto i vy jste povolaní Ježíše Krista,
⁷ Všechněm, kteříž jste v Římě, milým Božím, ⁺povolaným svatým: ^*Milost vám ^~a pokoj od Boha Otce našeho a Pána Ježíše Krista.
     ^*2K 1,2; Ef 1,[⁺1]. 2; [^~]Ga 1,3; [⁺1K 1,2; ^~1,3]
⁸ Nejprve pak ⁺díky činím Bohu svému skrze ^~Ježíše Krista ze všech vás, že ^%víra vaše rozhlašuje se po všem světě.
     [⁺1K 1,4. 5; Fp 1,3; ^~Ef 5,20; Žd 13,15; ^%1Te 1,8]
⁹ Svědek mi jest zajisté ⁺Bůh, kterémužto sloužím duchem mým v evangelium Syna jeho, žeť bez přestání zmínku o vás činím,
     [⁺9,1]
¹⁰ Vždycky na svých modlitbách ^*žádaje, abych ⁺aspoň někdy mohl šťastně k vám, byla-li by vůle Boží, přijíti.
     ^*15,23; 1Te 2,17; [⁺Sk 18,21]
¹¹ Neboť velice žádám viděti vás, abych vám udělil částku nějakou milosti duchovní ku ⁺potvrzení vašemu,
     [⁺16,25]
¹² To jest, abych spolu s vámi potěšen byl, skrze ⁺společnou i vaši i mou víru.
     [⁺2Pt 1,1]
¹³ Nechciť pak, bratří, abyste nevěděli, žeť ⁺jsem mnohokrát již uložil přijíti k vám, (ale překážky jsem měl až dosavad,) abych nějaký užitek také i mezi vámi měl, jako i mezi jinými národy.
     [⁺1Te 2,18]
¹⁴ Nebo Řekům i kterýmkoli jiným národům, i moudrým i ⁺nemoudrým, ^*dlužník jsem.
     ^*1K 9,20; [⁺9,16; 2K 11,28; Tt 3,3]
¹⁵ A tak, pokudž na mně jest, hotov jsem i ⁺vám, kteříž v Římě jste, zvěstovati evangelium.
     [⁺Sk 28,31]
¹⁶ Neboť se ^*nestydím za evangelium Kristovo; ^{^}moc zajisté Boží jest k spasení každému věřícímu, Židu předně, potom i Řeku.
     ^*Ž 40,10; Mk 8,38; L 9,26; 1Tm 1,11; 2Tm 2,8; ^{^}Ž 119,105; Iz 55,11; Jr 23,29; J 6,68; 1K 1,24; 15,2; 2K 2,15; Fp 2,15; Žd 4,12; 1Pt 1,23
¹⁷ Nebo ^*spravedlnost Boží zjevuje se skrze ně z víry u víru, jakož psáno jest: ^{^}Spravedlivý pak z víry živ bude.
     ^*3,21.[ 22]; Fp 3,9; ^{^}Ab 2,4; J 3,36; Ga 3,11; Žd 10,38
¹⁸ Zjevuje se zajisté hněv Boží s nebe proti každé bezbožnosti a nepravosti lidí, pravdu Boží v nepravosti zadržujících.
¹⁹ Nebo což ⁺poznáno býti může o Bohu, známé jest jim učiněno, Bůh zajisté ^*zjevil jim.
     ^*[⁺]Sk 14,15n
²⁰ Nebo ^*neviditelné věci jeho mohou vidíny býti, když z skutků při ^{^}stvoření světa stalých rozumem pochopeny bývají, totiž ta jeho věčná moc a Božství, tak aby již byli bez výmluvy,
     ^*Žd 11,1; ^{^}Ž 19,2; [Jb 12,7. 8]
²¹ Protože poznavše Boha, nectili jako Boha, ani jemu děkovali, ale marní učiněni jsou v myšleních ^*svých, a zatmíno jest nemoudré srdce jejich.
     ^*Dt 28,[28]. 29; Jb 5,14; Iz 59,10; Ef 4,[17]. 18
²² Měvše se za ⁺moudré, blázni učiněni jsou.
     [⁺1K 1,20]
²³ Nebo ^*směnili slávu neporušitelného Boha v slávu podobenství obraza porušitelného člověka, i ptactva, i hovad čtvernohých, i zeměplazů.
     ^*Ex 32,4; Jr 2,27; Dn 3,1; [Dt 4,15; 2Kr 17,29; Ž 106,20; Iz 40,18; Jr 2,11; Sk 17,29]
²⁴ Protož i Bůh vydal je ⁺v žádosti srdce jejich, v nečistotu, aby zprznili těla svá vespolek,
     [⁺Ž 81,13; Iz 6,9. 10; Sk 14,16]
²⁵ Jakožto ty, kteříž jsou směnili pravdu Boží za lež, a ctili i sloužili stvoření raději nežli Stvořiteli, kterýž jest ⁺požehnaný na věky. Amen.
     [⁺9,5]
²⁶ Protož je vydal Bůh v ⁺žádosti ohavné. Nebo i ženy jejich změnily přirozené ⁺sebe užívání v to, kteréž jest ^~proti přirození.
     [⁺Ga 5,24; ^~Lv 18,22. 23]
²⁷ A podobně i mužské pohlaví, opustivše přirozené užívání ženy, rozpálili se v žádostech svých jedni k druhým, mužské pohlaví ⁺vespolek mrzkost pášíce, a tak spravedlivou mzdu, kteráž na jejich blud slušela, sami na sebe uvodíce.
     [⁺Lv 20,13; 1K 6,9]
²⁸ A jakož sobě málo ^*vážili známosti Boha, takž také Bůh vydal je v ^{^}převrácený smysl, aby činili to, což nesluší,
     ^*Př 1,24; Iz 65,6.[ 66,4; Jr 7,14; ^{^}Ž 81,13; Iz 19,14; Oz 9,10; 2Te 2,11
²⁹ Jsouce naplněni vší nepravostí, zlostí, smilstvem, nešlechetností, lakomstvím, plní závisti, vraždy, svárů, lsti, zlých obyčejů,
³⁰ Utrhači, pomluvači, Boha nenávidící, hanliví, pyšní, chlubní, nalezači zlých věcí, rodičů neposlušní,
³¹ Nemoudří, smluv nezdrželiví, beze vší lítosti, neukojitelní a nemilosrdní.
³² Kteřížto vědouce o tom právu Božím, že ti, kteříž takové věci činí, hodni jsou smrti, avšak netoliko ty věci činí, ale i jiným též činícím nakládají.

Seznam kapitol knihy Epištola S. Pavla k Římanům: