oněvadž mnozí usilovali sepsati pořádně vypravování těch +věcí, kteréž jsou u nás jisté,
Seznam kapitol knihy Evangelium S. Lukáše:
[+Sk 1,1n;
4,20 ]
2
Jakž jsou nám +vydali ti, kteřížto od počátku sami viděli, a služebníci toho Slova byli,
[+1J 1,1;
Žd 2,3 ]
3
Vidělo +se i mně, kterýž jsem toho všeho pravé povědomosti došel, tobě z gruntu o tom pořádně vypsati, výborný Theofile,
[+Sk 1,1 ]
4
Abys zvěděl +jistotu těch věcí, jimž jsi vyučován.
[+Ž 19,8;
J 20,31 ]
5
Byl za +dnů Herodesa krále Judského kněz nějaký, jménem Zachariáš, z třídy *Abiášovy, a manželka jeho ze dcer Aronových, a jméno její Alžběta.
*1Pa 24,10;
[Neh 12,4.17;
+Mt 2,1 ]
6
Byli pak oba spravedliví +před obličejem Božím, chodíce ve všech přikázáních a spravedlnostech Páně bez úhony.
[+Gn 17,1;
2Kr 20,3 ]
7
A neměli +plodu, protože Alžběta byla neplodná, a oba se byli zstarali ve dnech svých.
[+Gn 16,1;
25,21 ]
8
I stalo se, když on úřad kněžský konal v pořádku třídy své před Bohem,
9
Že vedle obyčeje úřadu kněžského los naň přišel, aby +položil *zápal, vejda do chrámu Páně.
*[+]Ex 30,7;
[+]Žd 9,6
10
A *všecko množství lidu ~bylo vně, modlíce se v hodinu zápalu.
*Lv 16,17;
[~1Kr 7,12 ]
11
Tedy ukázal se jemu anděl Páně, stoje na +pravé straně ~oltáře zápalu.
[+Ž 16,8;
~Ex 30,1 ]
12
A uzřev jej Zachariáš, zstrašil se, a bázeň připadla na něj.
13
I řekl jemu anděl: Neboj se, Zachariáši, neboť jest +uslyšána modlitba tvá, a Alžběta manželka tvá porodí tobě syna, a nazůveš ~jméno jeho Jan.
[+Sk 10,31;
~L 1,60 ]
14
Z čehož *budeš míti radost a veselé, a +mnozí z jeho narození budou se radovati.
*67;
[+58]
15
Bude zajisté +veliký před obličejem Páně, a *vína i nápoje opojného nebudeť píti, a Duchem svatým bude naplněn hned od %života matky své.
*Sd 13,4;
[13,14;
Nu 6,2.3;
+Mt 11,9.11 ];
[%Jr 1,5;
Ga 1,15 ]
16
A mnohé z synů Izraelských obrátí ku Pánu Bohu jejich.
Mal 4,6
17
Neboť, *on předejde před obličejem jeho v duchu a v moci Eliášově, aby obrátil srdce otců k synům, a nevěřící k opatrnosti spravedlivých, aby tak připravil Pánu lid hotový.
*Mt 11,14;
Mk 9,11
18
I řekl Zachariáš k andělu: Po čemž to poznám? Nebo já starý jsem, a manželka má zstarala se ve dnech svých.
19
Odpověděv anděl, řekl jemu: Jáť jsem +Gabriel, kterýž stojím před obličejem Božím, a poslán jsem, abych mluvil s tebou, a tyto věci veselé tobě zvěstoval.
[+Dn 8,16 ]
20
A aj, budeš němý, a nebudeš moci mluviti až do toho dne, v kterémž se tyto věci stanou, protože jsi neuvěřil řečem mým, kteréž se naplní časem svým.
21
Lid pak očekával Zachariáše, a divili se, že on tak prodléval v chrámě.
22
Vyšed pak, nemohl mluviti k nim. I srozuměli, že vidění viděl v chrámě. Nebo on návěští jim dával, a zůstal němý.
23
I stalo se, když se vyplnili dnové konání úřadu jeho, odšel do domu svého.
1Pa 24,3
24
A po těch dnech počala Alžběta manželka jeho, a tajila se za pět měsíců, řkuci:
25
Že tak mi +učinil Pán ve dnech, v nichžto vzezřel, aby odjal mé pohanění mezi lidmi.
[+Gn 30,23;
Iz 4,1 ]
26
V měsíci pak šestém poslán jest anděl Gabriel od Boha do města Galilejského, kterémuž jméno Nazarét,
27
Ku panně *zasnoubené muži, kterémuž jméno bylo Jozef, z domu Davidova, a jméno panny Maria.
*Mt 1,18
28
I všed k ní anděl, dí: Zdráva milosti došlá, Pán Bůh s tebou, požehnaná ty mezi ženami.
29
Ona pak uzřevši ho, zarmoutila se nad řečí jeho, a myslila, jaké by to bylo pozdravení.
30
I řekl jí anděl: Neboj se, Maria, nebo jsi nalezla milost u Boha.
31
A *počneš v životě a porodíš syna, a ^nazůveš jméno jeho Ježíš.
*Iz 7,14;
[Gn 16,11];
^L 2,21;
Mt 1,21
32
Tenť bude veliký, a *Syn Nejvyššího slouti bude, a dáť jemu Pán ~Bůh stolici Davida otce jeho.
*[~]2S 7,12;
[Iz 9,6 ];
1Pa 22,10;
[~]Ž 132,11;
[~Iz 9,7 ]
33
A kralovati *bude v domě Jákobově na věky, a ~království jeho nebude konce.
*Ž 45,7;
89,30.[37];
Iz 9,7;
[~]Jr 23,5 ;
Dn 2,44;
7,14;
Mi 4,7;
Žd 1,8;
[~1K 15,24.25 ]
34
I řekla Maria k andělu: Kterak se to stane, poněvadž já muže nepoznávám?
35
A odpověděv anděl, řekl jí: Duch svatý *sstoupí v tě, a moc Nejvyššího zastíní tobě; a protož, což se z tebe svatého narodí, slouti bude ~Syn Boží.
*Mt 1,18.20;
[~Dn 9,24;
Mk 1,24 ]
36
A aj, Alžběta, příbuzná tvá, i ona počala syna v starosti své, a tento jest jí šestý měsíc, +kteráž sloula neplodná.
[+Iz 54,6 ]
37
Neboť nebude +nemožné u Boha všeliké slovo.
[+18,27;
Gn 18,14 ]
38
I řekla Maria: Aj, služebnice Páně, staniž mi se podle slova tvého. I odšel od ní anděl.
39
Tedy povstavši Maria v těch dnech, odešla +na hory s chvátáním do města Judova.
[+Joz 21,11 ]
40
I vešla do domu Zachariášova, a pozdravila Alžběty.
41
I stalo se, jakž uslyšela pozdravení Marie Alžběta, zplésalo nemluvňátko v životě jejím, a naplněna jest Duchem svatým Alžběta.
42
I zvolala hlasem velikým a řekla: Požehnaná +ty mezi ženami, a požehnaný plod života tvého.
[+Sd 5,24 ]
43
A odkud mi to, aby přišla matka Pána mého ke mně?
44
Nebo aj, jakž se stal hlas pozdravení tvého v uších mých, zplésalo radostně nemluvňátko v životě mém.
45
A +blahoslavená, kteráž uvěřila, neboť dokonány budou ty věci, kteréž jsou povědíny jí ode Pána.
[+11,28 ]
46
Tedy řekla Maria: Velebí duše má Hospodina,
Iz 61,10
47
A veselí se +duch můj v Bohu, Spasiteli ~mém,
[+1S 2,1 ];
[~Iz 61,10;
Jl 2,23;
Ab 3,18]
48
Že jest +vzezřel na ponížení služebnice své; neb aj, od ~této chvíle blahoslaviti mne budou všickni národové.
[+1S 1,11;
~Gn 30,13 ]
49
Neboť mi učinil +veliké věci ten, jenž mocný jest, a svaté jméno jeho,
[+Ž 126,2.3 ]
50
A jehož *milosrdenství od pokolení až do pokolení bojícím se jeho.
*Ex 20,6;
[Ž 103,13.17 ]
51
Dokázal *moci ramenem svým, rozptýlil pyšné myšlením srdce jejich.
*Iz 51,9;
[52,10 ]
52
Sházel +mocné s stolic, a *povýšil ponížených.
*1S 2,4 ;
Ž 113,7;
[+147,6 ]
53
Lačné *nakrmil dobrými věcmi, a bohaté pustil prázdné.
*Ž 34,11
54
Přijal *Izraele, služebníka svého, ~pamětliv jsa na milosrdenství své
*[~]Iz 30,18;
41,8;
51,5;
Jr 31,3
55
(Jakož +mluvil k otcům našim, k Abrahamovi a semeni jeho) na věky.
[+Gn 17,7.19;
18,18;
Lv 26,42 ]
56
I zůstala Maria s ní asi za tři měsíce, a potom navrátila se do domu svého.
57
Alžbětě pak naplnil se čas, aby porodila; i porodila syna.
58
A uslyšeli sousedé a přátelé její, že Hospodin veliké učinil s ní milosrdenství své, i +radovali se spolu s ní.
[+14 ]
59
Stalo se pak v +den osmý, přišli obřezovati dítěte, a nazývali jej jménem otce jeho Zachariášem.
[+Gn 17,12;
Lv 12,3 ]
60
Ale odpověděvši matka jeho, řekla: Nikoli, ale slouti bude Jan.
61
I řekli k ní: Však nižádného není v rodu tvém, kterýž by sloul jménem tím.
62
I dávali návěští otci jeho, jak by ho chtěl nazývati.
63
A on požádav deštičky, napsal řka: Jan jest jméno jeho. I divili se všickni.
64
A ihned otevřela se ústa jeho a jazyk jeho, i mluvil, velebě Boha.
65
Tedy přišla bázeň na všecky sousedy jejich, a po všech horách Judských rozhlásána jsou všecka ta slova.
66 A všickni, kteříž o tom slyšeli, skládali to v srdci svém, řkouce: I kteraké dítě toto bude? A ruka Páně byla s ním.
67
Zachariáš pak otec jeho naplněn jest Duchem svatým, a prorokoval řka:
68
Požehnaný +Pán Bůh Izraelský, že jest navštívil, ~a učinil vykoupení lidu %svému,
[+Ž 41,14;
~L 7,16;
%Mt 1,21 ]
69
A *vyzdvihl nám roh spasení v domu Davida, služebníka svého,
*Ž 132,17
70
Jakož +mluvil skrze ústa proroků svých svatých, kteříž byli od věků,
2S 7,8;
Ž 14,7;
52,7;
[+72,1n];
Iz 9,2;
11,1;
[+35,4];
62,1 ;
Jr 23,6;
30,10;
33,6;
Dn 9,[+24].26;
Ag 2,10;
[+Oz 1,7 ]
71
O vysvobození +z nepřátel našich, a z ruky všech, kteříž nás nenáviděli,
[+Ž 106,10 ]
72
Aby učinil milosrdenství s otci našimi, a rozpomenul se na +smlouvu svou svatou,
[+Gn 17,7 ]
73
Na *přísahu, kterouž jest přisáhl Abrahamovi, otci našemu, že jistě nám to dá,
*Gn 22,16.17;
Ž 105,9;
Jr 31,33;
Žd 6,13.17
74
Abychom *bez strachu, z +ruky nepřátel našich jsouce vysvobozeni, sloužili jemu,
*Iz 38,20;
Žd 9,14;
[+Ga 1,4;
Tt 2,14 ]
75
V *svatosti a v spravedlnosti před obličejem jeho, po všecky dny života našeho.
*1Pt 1,15;
[Ko 1,22 ]
76
Ty pak, *dítě, prorokem Nejvyššího slouti budeš, nebo předejdeš před tváří Páně připravovati cesty jeho,
*17 ;
Mal 4,5;
[3,1;
L 3,4;
Iz 40,3 ]
77
Aby bylo *dáno umění spasitelné lidu jeho na +odpuštění hříchů jejich,
*[+]3,3;
[+Jr 31,34 ]
78
Skrze srdečné milosrdenství Boha našeho, v němžto navštívil nás, vyšed +z výsosti,
Mal 4,2;
Za 3,8;
6,12;
[+Nu 24,17 ]
79
Aby *se ukázal sedícím v temnostech a v stínu smrti, k spravení noh našich na cestu pokoje.
*Iz 9,2;
42,7;
49,9;
61,1 ;
Mt 4,16
80
Dítě *pak rostlo a posilovalo se v duchu, a bylo na poušti až do dne zjevení svého lidu Izraelskému.
*2,40.52