KR: Bible Kralická 1. vydání/SZ 1613 [seznam knih] [seznam kapitol]
[Židům 5] [Židům 6] [Židům 7]

Epištola S. Pavla k Židům 6
Utěšeně napomíná apoštol Židů, aby nekrsali, 7. ale růsti a prospívati i k dokonalosti se nésti usilovali, 12. na přejistá Božská, 17. i s přísahou stvrzená zaslíbení doufanlivě spoléhajíce.

P rotož opustíce řeč počátku Kristova, k dokonalosti se nesme, ne opět zakládajíce gruntu ^pokání z skutků mrtvých, a víry v Boha,
     [^9,14]
2 Křtů učení, vzkládání rukou, a vzkříšení z mrtvých, i soudu věčného.
3 A toť učiníme, ^dopustí-li Bůh.
     [^Sk 18,21; 1K 4,19; Jk 4,15]
4 Nebo *nemožné jest jednou již osvíceným, kteříž i zakusili daru nebeského, a účastníci učiněni byli Ducha svatého,
     *10,26; 2Pt 2,20; [Mt 12,31. 45]
5 Okusili také dobrého Božího slova, a moci věka budoucího,
6 Kdyby padli, zase obnoviti se ku pokání, jakožto těm, kteříž opět sobě znovu křižují Syna Božího, a v porouhání vydávají.
7 Země zajisté, kteráž často na sebe přicházející déšť pije, a rodí bylinu příhodnou těm, od kterýchž bývá dělána, dochází požehnání od Boha.
8 Ale vydávající trní a bodláky zavržená jest, a ^blízká zlořečení, jejížto konec bývá spálení.
     [^Mt 21,19]
9 My pak, nejmilejší, nadějemeť se o vás lepších věcí, a náležejících k spasení, ač pak koli tak mluvíme.
10 Neboť není ^nespravedlivý Bůh, aby se ~zapomenul na práci vaši a na pracovitou lásku, kteréž jste dokazovali ke jménu jeho, slouživše svatým, a ještě sloužíce.
     [^Ř 3,4; ~2Pa 15,7]; [Mt 10,42]
11 Žádámeť pak, aby jeden každý z vás až do konce prokazoval tu opravdovou pilnost k nabytí plné jistoty ^naděje,
     [^3,6. 14; Mt 24,13]
12 Tak abyste nebyli líní, ale následovníci těch, kteříž skrze víru a snášelivost obdrželi dědictví zaslíbené.
13 Abrahamovi zajisté zaslíbení ^čině Bůh, když neměl skrze koho většího přisáhnouti, *přisáhl skrze sebe samého,
     *Gn 22,16. 17; [12,3]; [^]Ž 105,9; [^]L 1,73
14 Řka: Jistě požehnám velmi tobě, a velice rozmnožím tebe.
15 A ^tak trpělivě očekávaje, dosáhl zaslíbení.
     [^0,36]
16 Lidé zajisté skrze většího, nežli jsou sami, přisahají, a všeliké rozepře mezi nimi konec jest, když bývá potvrzena přísahou.
17 A takž Bůh, chtěje dostatečně ukázati dědicům zaslíbení svých neproměnitelnost rady své, vložil mezi to přísahu,
18 Abychom skrze ty dvě věci nepohnutelné, (v nichž nemožné jest, aby Bůh ^klamal), měli přepevné potěšení, my, kteříž jsme se utekli k obdržení předložené naděje.
     [^Nu 23,19]; [Tt 1,2]
19 Kteroutož máme jako kotvu duše, i bezpečnou i pevnou, a vcházející až do vnitřku za oponu,
20 Kdežto předchůdce náš pro nás všel Ježíš, jsa učiněn podle řádu ^Melchisedechova nejvyšším knězem na věky.
     [^3,1]; [5,6; Ž 110,4]

 


Seznam kapitol knihyEpištola S. Pavla k Židům:

[1] [2] [3] [4] [5] [6] [7] [8] [9] [10] [11] [12] [13]