otom byl svátek Židovský, i ⁺šel Ježíš do Jeruzaléma.
     Lv 23,2; Dt 16,1; [⁺7,14]
² Byl pak v Jeruzalémě u brány bravné rybník, kterýž slove Židovsky Bethesda, patero přístřeší maje.
³ Kdežto leželo množství veliké neduživých, slepých, kulhavých, suchých, očekávajících hnutí vody.
⁴ Nebo anděl Páně jistým časem sstupoval do rybníka, a kormoutil vodu. A kdož tam nejprve sstoupil po tom zkormoucení vody, uzdraven býval, od kterékoli nemoci trápen byl.
⁵ I byl tu člověk jeden, kterýž osm a třidceti let nemocen byl.
⁶ Toho uzřev Ježíš ležícího, a poznav, že jest již dávno nemocen, dí jemu: Chceš-li zdráv býti?
⁷ Odpověděl mu nemocný: Pane, nemám člověka, kterýž by, když se zkormoutí voda, uvrhl mne do rybníka, nebo když já jdu, jiný přede mnou již vstupuje.
⁸ Dí jemu Ježíš: ^*Vstaň, vezmi lože své a choď.
     ^*Mt 9,6 ; Mk 2,11; L 5,24; Sk 9,34
⁹ A hned zdráv jest učiněn člověk ten, a vzav lože své, i chodil. A ^*byla sobota v ten den.
     ^*9,14
¹⁰ Tedy řekli Židé tomu uzdravenému: Sobota jest, ^*neslušíť tobě lože nositi.
     ^*Ex 20,8.[10]; Dt 5,12.[13]; Jr 17,21; Ez 20,12 ; Mt 12,2; Mk 2,23; L 6,1; [J 9,16]
¹¹ Odpověděl jim: Ten, kterýž mne uzdravil, onť mi řekl: Vezmi lože své a choď.
¹² I otázali se ho: Kdo jest ten člověk, kterýž tobě řekl: Vezmi lože své a choď?
¹³ Ten pak uzdravený nevěděl, kdo by byl. Nebo Ježíš byl poodšel od zástupu shromážděného na tom místě.
¹⁴ Potom pak nalezl jej Ježíš v chrámě, a řekl jemu: Aj, zdráv jsi učiněn; ^*nikoli víc nehřeš, ať by se něco horšího nepřihodilo.
     ^*8,11; Žd 6,4; 10,26; 2Pt 2,21
¹⁵ Odšel ten člověk, a pověděl Židům, že by Ježíš byl ten, kterýž ho zdravého učinil.
¹⁶ A protož protivili se Židé Ježíšovi, a hledali ho zabíti, že to učinil v sobotu.
¹⁷ Ježíš pak odpověděl jim: ⁺Otec můj až dosavad dělá, i ^~jáť dělám.
     [^~]9,4; [⁺]14,10
¹⁸ Tedy Židé ještě víc proto hledali ho zamordovati, že by netoliko rušil sobotu, ale že ^*Otce svého pravil býti Boha, rovného se čině Bohu.
     ^*10,33; Mt 27,43; [Fp 2,6]
¹⁹ I odpověděl Ježíš a řekl jim: Amen, amen pravím vám: ⁺Nemůžeť Syn sám od sebe nic činiti, jediné což ^~vidí, an Otec činí. Nebo cožkoli on činí, toť i Syn též podobně činí.
     [⁺30]; [^~3,11.32; 8,38]
²⁰ Otec zajisté ⁺miluje Syna, a ukazuje mu všecko, což sám činí; a větší nad to ukáže jemu skutky tak, abyste vy se divili.
     [⁺3,35]
²¹ Nebo jakož Otec křísí mrtvé a obživuje, tak i Syn, kteréž chce, obživuje.
²² Aniž zajisté Otec soudí koho, ale všecken ⁺soud ^~dal Synu,
     [⁺Sk 17,31; ^~Mt 11,27; J 17,2]
²³ Aby všickni ctili Syna, tak jakž Otce ctí. Kdo nectí Syna, nectí ani Otce, kterýž ho poslal.
²⁴ Amen, amen pravím vám: Že kdož slovo mé slyší, a věří tomu, jenž mne poslal, ^*máť život věčný, a na soud nepřijde, ale přešelť jest z smrti do života.
     ^*8,51; [3,18; L 23,43; Ř 8,24]; [Ef 2,8]
²⁵ Amen, amen pravím vám: Že přijde hodina, a nyníť jest, ⁺kdyžto mrtví uslyší hlas Syna Božího, a kteříž uslyší, živi budou.
     [⁺Ř 6,4; Ga 2,20; Ef 2,1.5; 1Tm 5,6]
²⁶ Nebo jakož Otec má život sám v sobě, tak jest dal i Synu, aby měl ^*život v samém sobě.
     ^*1,4
²⁷ A dal jemu ^*moc i soud činiti, nebo Syn člověka jest.
     ^*Mt 28,18; [J 5,22; Sk 10,42]
²⁸ Nedivtež se tomu; neboť přijde hodina, v kteroužto ^*všickni, kteříž v hrobích jsou, uslyší hlas jeho.
     ^*Dn 12,2; Mt 25,41; 1K 15,52; 1Te 4,16
²⁹ A ⁺půjdou ti, kteříž dobré věci činili, na vzkříšení života, ale ti, kteříž zlé věci činili, na vzkříšení soudu.
     [⁺Dn 12,2; Mt 25,46]
³⁰ Nemohuť ⁺já sám od sebe nic činiti. Ale jakžť slyším, takť soudím, a soud můj spravedlivý jest. Nebo ^~nehledám vůle své, ale vůle toho, jenž mne poslal, Otcovy.
     [⁺19; ^~6,38]; [Mt 26,39]
³¹ Vydám-liť ^*já svědectví sám o sobě, svědectví mé není pravé.
     ^*8,14.[18]
³² Jinýť ^*jest, kterýž svědectví vydává o mně, a vím, že pravé jest svědectví, kteréž vydává o mně.
     ^*Iz 42,1; Mt 3,17; 17,5
³³ Vy ^*jste byli poslali k Janovi, a on svědectví vydal pravdě.
     ^*1,19
³⁴ Ale jáť nepřijímám svědectví od člověka, než totoť pravím, abyste vy spaseni byli.
³⁵ Onť jest byl svíce hořící a svítící, vy pak chtěli jste na čas poradovati se v světle jeho.
³⁶ Ale já mám větší ⁺svědectví, nežli Janovo. ^*Nebo skutkové, kteréž mi dal Otec, abych je ^~vykonal, tiť skutkové, kteréž já činím, svědčí o mně, že jest mne Otec poslal.
     [^*~]10,25; [⁺1,33; ^~3,2; 7,31; 14,11]
³⁷ A kterýž mne poslal, ^*Otec, onť jest svědectví vydal o mně, jehož jste vy hlasu nikdy neslyšeli, ani ^{^}tváři jeho viděli.
     ^*1,33; 8,18; Mt 3,17; 17,5; [L 3,22]; ^{^}Ex 33,20; Dt 4,12; 1Tm 6,16; 1J 4,12
³⁸ A slova jeho nemáte v sobě zůstávajícího. Nebo kteréhož jest on poslal, tomu vy nevěříte.
³⁹ Ptejte ⁺se na Písma; nebo vy domníváte se v nich věčný život míti, a tať ^~svědectví vydávají o mně.
     1,[^~45].46 ; Iz 34,16; [⁺8,20]; L 1,70; 16,[⁺29].31; [^~24,27]; Sk 17,11; 1Tm 4,13; 1Pt 1,10; [^~Dt 18,15.18]
⁴⁰ A ⁺nechcete přijíti ke mně, abyste život měli.
     [⁺6,37]
⁴¹ Chvály od lidí jáť nepřijímám.
⁴² Ale poznal jsem vás, že milování Božího nemáte v sobě.
⁴³ Já jsem přišel ve jménu Otce svého, a nepřijímáte mne. Kdyby jiný přišel ve ⁺jménu svém, toho přijmete.
     [⁺Sk 4,7]
⁴⁴ Kterak vy můžete ⁺věřiti, chvály jedni od druhých hledajíce, poněvadž chvály, ^~kteráž jest od samého Boha, nehledáte?
     [sup>+12,43; ^~Ř 2,29]
⁴⁵ Nedomnívejte se, bychť já na vás žalovati měl před Otcem. Jestiť, kdo by žaloval na vás, ⁺Mojžíš, v němž vy naději máte.
     [⁺Sk 15,21]
⁴⁶ Nebo kdybyste věřili Mojžíšovi, věřili byste i mně; ^*nebť jest on o mně psal.
     ^*Gn 3,15; 22,18; 49,10; Dt 18,15
⁴⁷ Ale poněvadž jeho písmům nevěříte, i kterak slovům mým uvěříte?

Seznam kapitol knihy Evangelium S. Jana: