KR: Bible Kralická 1. vydání/SZ 1613 [seznam knih] [seznam kapitol]
[Židům 11] [Židům 12] [Židům 13]

Epištola S. Pavla k Židům 12
Napomíná apoštol k udatnému rytěřování u víře, 2. a k ochotnému snášení protivenství i bíd, ode Pána dopuštěných, 10. nejslavnější věci nebeské, jakožto pravý, k němuž běžíme, cíl, před oči předkládaje.

P rotož i my, takový oblak svědků vůkol majíce, *odvrhouce všeliké břímě, i snadně obkličující nás hřích, skrze trpělivost konejme běh uloženého nám boje,
     *Ef 4,22. 25; Ko 3,8; 1Pt 2,1; [Ř 6,4. 13]
2 Patříce na vůdce a dokonavatele víry Ježíše, kterýžto místo předložené sobě radosti strpěl *kříž, opováživ se hanby, i ~posadil se na pravici trůnu Božího.
     *Fp 2,8; [L 24,26. 46]; [Sk 3,15; ~Žd 1,13]
3 A považte, kteraký jest ten, jenž snášel od hříšníků taková proti sobě odmlouvání, abyste neustávali, v myslech vašich hynouce.
4 Ještě jste se až do krve ^nezprotivili, proti hříchu bojujíce.
     [^1K 10,13]
5 A což jste zapomenuli na napomenutí, kteréž k vám jako k synům mluví:Synu *můj, nepohrdej kázní Páně, aniž sobě stýskej, když od něho trestán býváš?
     *Jb 5,17; Př 3,11.[ 12]
6 Nebo *kohož miluje Pán, tohoť tresce, a švihá každého, kteréhož za syna přijímá.
     *Zj 3,19
7 Jestliže kázeň snášíte, Bůh se vám podává jakožto synům. Nebo který jest syn, jehož by netrestal otec?
8 Pakli jste bez kázně, kteréžto všickni synové účastni jsou, tedy jste cizoložňata, a ne synové.
9 Ano tělesné otce naše měli jsme, kteříž nás trestali, a měli jsme je u vážnosti; i zdaliž nemáme mnohem více poddáni býti ^Otci duchů, abychom živi byli?
     [^Nu 16,22; 27,16]; [Iz 57,16; Za 12,1]
10 A onino zajisté po nemnohé dny, jakž se jim vidělo, trestali, ale tento v věcech přeužitečných, totiž k tomu, abychom došli účastnosti svatosti jeho.
11 Každé pak trestání, když přítomné jest, nezdá se býti potěšené, ale smutné, než potomť rozkošné ovoce spravedlnosti přináší těm, kteříž by v něm pocvičeni byli.
12 Protož opuštěných rukou a zemdlených kolen ^posilňte,
     [^Iz 35,3]
13 A ^přímé kroky čiňte nohama svýma, aby, což zkulhavělo, do konce se nevyvinulo, ale raději uzdraveno bylo.
     [^Ž 73,2]
14 Pokoje *následujte se všechněmi a svatosti, bez ~níž žádný neuzří Pána,
     Ř 12,[*12]. 18; 2K 13,11; [2Tm 2,22; ~Mt 5,8. 20]
15 Prohlédajíce k tomu bedlivě, ^aby někdo ~neodpadl od milosti Boží, a aby nějaký kořen hořkosti nepodrostl, a %neučinil překážky, skrze nějž by poškvrněni byli mnozí;
     [^3,11; ~2K 6,1; %Dt 29,18; Ga 5,12]
16 Aby někdo nebyl ^smilník, aneb ohyzdný, jako *Ezau, kterýžto za jednu krmi prodal prvorozenství své.
     *Gn 25,33; [^Ef 5,3; Ko 3,5]
17 Víte zajisté, že potom, *chtěje dědičně dosáhnouti požehnání, pohrdnut jest. Nebo nenalezl místa ku pokání, ač ho koli s pláčem hledal.
     *Gn 27,30n.[ 38n]
18 Nebo *nepřistoupili jste k hmotné hoře a k hořícímu ohni, a k vichru, a k mrákotě, a k bouři,
     *Ex 19,[12]. 16
19 A zvuku trouby a k hlasu slov, kterýžto hlas kdož slyšeli, *prosili, aby k nim nebylo více mluveno.
     *Ex 20,19
20 (Nebo nemohli snésti toho, což bylo praveno: *A kdyby se i hovado dotklo hory, budeť ukamenováno, aneb šípem postřeleno.
     *Ex 19,12.[ 13]
21 A tak hrozné bylo to, což viděli, že i Mojžíš řekl: Lekl jsem se, až se třesu.)
22 Ale ^přistoupili jste k hoře Sionu, a k městu Boha živého, *Jeruzalému nebeskému, a k nesčíslnému zástupu andělů,
     *Zj 21,2; [Ga 4,26; ^Iz 2,2]
23 K veřejnému shromáždění a k církvi prvorozených, kteříž ^zapsáni jsou v nebesích, a ~k Bohu soudci všech, a k duchům spravedlivých dokonalých,
     [^L 10,20; ~Gn 18,25]
24 A k ^prostředníku ~Nového Zákona Ježíšovi, a ku %pokropení krví, lépe mluvící *nežli Abelova.
     *Gn 4,10; [Ga 4,26; ^1Tm 2,5]; [~Ex 24,8; %1Pt 1,2]
25 Viztež, abyste neodpírali mluvícím. *Nebo poněvadž onino neušli pomsty, kteříž odpírali tomu, jenž na zemi na místě Božím mluvil, čím více my, jestliže tím, kterýž s nebe mluví k nám, pohrdneme?
     *2,2. 3; [10,29]
26 Jehožto hlas tehdáž byl zemí pohnul, nyní pak propověděl, řka: *Ještěť já jednou pohnu netoliko zemí, ale i nebem.
     *Ag 2,7
27 A to, že dí: Ještě jednou, světle ukazuje pohnutelných věcí přenesení, jakožto rukama učiněných, aby zůstávaly ty, jenž jsou nepohnutelné.
28 Protož království přijímajíce nepohnutelné, mějmež ^milost, skrze kteroužto služme libě Bohu, s ~vážností a uctivostí.
     [^1Pt 5,5; ~Fp 2,12]
29 Neboť ^Bůh náš jest oheň spalující.
     [^]Dt 4,24; [Ž 18,9]

 


Seznam kapitol knihyEpištola S. Pavla k Židům:

[1] [2] [3] [4] [5] [6] [7] [8] [9] [10] [11] [12] [13]