hválímť pak vás, bratří, že všecky věci mé v paměti máte, a jakž jsem vydal vám +ustanovení, tak je zachováváte.
Seznam kapitol knihy První Epištola S. Pavla k Korintským:
[+23;
15,[1.
3]
2
Chciť pak, abyste věděli, že všelikého muže hlava jest Kristus, *a hlava ženy muž, hlava ~pak Kristova Bůh.
*Ef 5,23;
[Gn 3,16;
1Tm 2,11.
12;
~1K 3,23;
Fp 2,7.8]
3
Každý muž, modle se aneb prorokuje s přikrytou hlavou, ohyžďuje hlavu svou.
4
Každá pak žena, modleci se anebo prorokujici s nepřikrytou hlavou, ohyžďuje hlavu svou; nebo jednostejná věc jest, jako by se oholila.
5
Nebo +nezavíjí-liť žena hlavy své, nechažť se také ostříhá. Pakli jest mrzká věc ženě oholiti se neb ostříhati, nechažť se zavíjí.
[+Nu 5,18;
Dt 22,5]
6
Mužť nemá zavíjeti hlavy své, obraz a sláva Boží *jsa, ale žena sláva mužova jest.
*Gn 1,27;
5,1;
9,6;
Ef 4,24;
Ko 3,10
7
Nebo není muž z ženy, +ale žena z muže.
[+Gn 2,23]
8
Není +zajisté muž stvořen pro ženu, ale žena pro muže.
Gn 2,20.[+
18.
23]
9
Protož máť žena míti obestření na hlavě pro anděly.
10
Avšak ani muž bez ženy, ani žena bez muže, v Pánu.
11
Nebo jakož žena jest z muže, tak i muž skrze ženu, všecky pak věci z Boha.
12
Vy sami mezi sebou +suďte, sluší-li se ženě s nepřikrytou hlavou modliti Bohu.
[+Sk 4,19]
13
Zdaliž vás i samo přirození neučí, žeť jest ohyzda muži míti dlouhé vlasy?
14
Ale ženě míti dlouhé vlasy poctivé jest; nebo vlasové k zastírání dány jsou jí.
15
Jestliže pak komu se vidí neustupným býti, myť takového obyčeje nemáme, ani církev Boží.
16
Toto pak předkládaje, nechválím toho, +že ne k lepšímu, ale k horšímu se scházíte.
[+22]
17
Nejprve zajisté, když se scházíte do shromáždění, slyším, že jsou roztržky mezi +vámi, a poněkud tomu věřím.
[+1,10-12]
18
Neboť *musejí i ~kacířstva mezi vámi býti, %aby právě zbožní zjeveni byli mezi vámi.
*1J 2,19;
[Mt 18,7;
~Sk 20,30;
1J 2,19;
%L 2,35]
19
A tak když se scházíte vespolek, jižť to není večeři Páně jísti,
20
Poněvadž jeden každý nejprv večeři svou přijímá v jedení, a tu někdo lační, a jiný se přepil.
21
A což pak domů nemáte k jedení a ku pití? Čili církev Boží +tupíte, a zahanbujete ty, kteříž nemají hojnosti pokrmů? Což vám dím? Chváliti budu vás? V tom jistě nechválím.
[+Jk 2,6]
22
Já +zajisté přijal jsem ode Pána, což i ~vydal jsem vám, *že Pán Ježíš v tu noc, v kterouž zrazen jest, vzal chléb,
*Mt 26,26;
Mk 14,22;
L 22,17;
**1K 15,3;
~11,2]
23
A díky činiv, lámal a řekl: Vezměte, jezte, to jest tělo mé, kteréž se za vás láme. To čiňte na +mou památku.
[+Ž 38,1;
111,4]
24
Takž i kalich, když povečeřel, řka: Tento kalich jest ta nová smlouva v mé krvi. To čiňte, kolikrátkoli píti budete, na mou památku.
25
Nebo kolikrátž byste koli jedli chléb tento a z kalicha toho pili, smrt Páně zvěstujte, dokavadž +nepřijde.
[+4,5];
[J 14,3;
Sk 1,11]
26
A protož kdokoli jedl by chléb tento a pil z kalicha Páně +nehodně, ~vinen bude tělem a krví Páně.
[+10,21;
Nu 9,13];
[J 6,51.
63.
64;
~Jk 2,10]
27
Zkusiž +tedy sám sebe člověk, a tak chléb ten jez, a z toho kalicha pí.
[+2K 13,5;
Ga 6,4]
28
Nebo kdož jí a pije +nehodně, odsouzení sobě jí a pije, nerozsuzuje těla Páně.
[+Nu 9,10.
13]
29
Protož mezi vámi jsou mnozí mdlí a nemocní, a spí mnozí,
30
Ješto kdybychom se +sami rozsuzovali, nebyli bychom souzeni.
[+Ž 32,5;
Př 18,7]
31
Ale když býváme souzeni, ode Pána +býváme poučováni, abychom s světem nebyli odsouzeni.
[+Žd 12,5.
6]
32
A tak, bratří moji, když se scházíte k jedení, jedni na druhé čekávejte.
33
Pakli kdo lační, doma jez, abyste se nescházeli k +odsouzení. Jiné pak věci, když přijdu, zřídím.
[+29]