ásledujtež tedy ⁺lásky, horlivě ^~žádejte duchovních věcí, nejvíce však, ^%abyste prorokovali.
     [⁺12,31; ^~14,12]; [^%Ř 12,6]
² Nebo ten, jenž mluví cizím jazykem, ne lidem mluví, ale Bohu; nebo žádný neposlouchá, ale duchem vypravuje tajemství.
³ Kdož pak ⁺prorokuje, lidem mluví vzdělání, i napomínání, i potěšení.
     1. 5. 24. 31. 39]
⁴ Kdož mluví cizím jazykem, sám sebe vzdělává, ale kdož prorokuje, tenť církev vzdělává.
⁵ Chtělť bych pak, ⁺abyste všickni jazyky rozličnými mluvili, ale ^~však raději, abyste prorokovali. Nebo větší jest ten, jenž prorokuje, nežli ten, kdož jazyky cizími mluví, leč by také to, což mluví, vykládal, aby se vzdělávala církev.
     [⁺Nu 11,29; ^~1K 14,1]
⁶ A protož, bratří, přišel-li bych k vám, jazyky cizími mluvě, což vám prospěji, nebudu-liť vám mluviti, buď v zjevení neb v umění, buď v proroctví neb v učení?
⁷ Podobně jako i bezdušné věci, vydávající zvuk, jako píšťalka nebo ⁺harfa, kdyby rozdílného zvuku nevydávaly, kterak by vědíno bylo, co se píská, anebo na harfu hrá?
     [⁺Ž 98,5]
⁸ Ano ⁺trouba vydala-li by nejistý hlas, kdož se bude strojiti k boji?
     [⁺Nu 10,9]
⁹ Tak i vy, nevydali-li byste jazykem svým srozumitelných slov, kterak bude ⁺rozumíno, co se mluví? Budete jen u vítr mluviti.
     [⁺7]
¹⁰ Tak mnoho, (jakž ⁺vidíme,) rozdílů hlasů jest na světě, a nic není bez hlasu.
     [⁺15,37]
¹¹ Protož nebudu-liť znáti moci hlasu, budu tomu, kterýž mluví, cizozemec, a ten, jenž mluví, bude mi také cizozemec.
¹² Tak i vy, poněvadž jste horliví milovníci ⁺duchovních věcí, toho hledejte, abyste se k vzdělání církve rozhojnili.
     [⁺1]
¹³ A protož, kdož mluví jazykem cizím, modl se, aby mohl vykládati.
¹⁴ Nebo budu-li se modliti cizím jazykem, duch můj se toliko modlí, ale ⁺mysl má bez užitku jest.
     [⁺19]
¹⁵ Což tedy jest? Modliti ⁺se budu duchem, a modliti se budu i myslí; plésati budu duchem a plésati budu i myslí.
     [⁺Ef 5,19]; [Ko 3,16]
¹⁶ Nebo kdybys ty dobrořečil Bohu duchem, kterakž ten, jenž prostý člověk jest, k tvému dobrořečení řekne Amen, poněvadž neví, co pravíš?
¹⁷ Nebo ač ty dobře díky činíš, ale jiný se nevzdělává.
¹⁸ Děkuji ⁺Bohu svému, že více nežli vy všickni jazyky cizími mluvím.
     [⁺1,14]
¹⁹ Ale v sboru raději bych chtěl pět slov srozumitelně promluviti, abych také jiných poučil, nežli deset tisíců slov jazykem neznámým.
²⁰ Bratří, ^*nebuďte děti v smyslu, ale ^{^}zlostí buďte děti, smyslem pak buďte dospělí.
     ^*Ef 4,14; [Ž 131,2; Mt 11,25]; ^{^}18,3; 1Pt 2,2
²¹ Psáno jest v ^*Zákoně: Že rozličnými jazyky a cizími rty budu mluviti lidu tomuto, a ^~anižť tak mne slyšeti budou, praví Pán.
     ^*Dt 28,49; [⁺]Iz 28,11; [^~33,19]; Jr 5,15
²² A tak jazykové jsou za div ne těm, jenž věří, ale nevěřícím, proroctví pak ne nevěřícím, ale věřícím.
²³ A protož když by se sešla všecka církev spolu, a všickni by jazyky cizími mluvili, a vešli by tam i ⁺neučení neb nevěřící, zdaliž neřeknou, že blázníte?
     [⁺16]
²⁴ Ale kdyby všickni prorokovali, a všel by tam mezi ně někdo nevěřící nebo neučený, ⁺přemáhán by byl ode všech a souzen ode všech.
     [⁺J 16,8]
²⁵ A tak ⁺tajnosti srdce jeho zjeveny budou, a on ^~padna na tvář, klaněti se bude Bohu, vyznávaje, že jistě Bůh jest mezi vámi.
     [⁺4,5; ^~Za 8,23]
²⁶ Což tedy bratří? ^*Když se scházíte, jeden každý z vás ^~píseň má, učení má, cizí jazyk má, zjevení má, vykládání má, všecko to budiž k vzdělání.
     ^*Ko 3,16; [1K 11,18. 20; ^~12,8-10]
²⁷ Buďto že by kdo jazykem cizím mluvil, ať se to děje skrze dva neb nejvíce tři, a to jeden po druhém, a jeden ať vykládá.
²⁸ Pakli by nebylo vykladače, nechať mlčí v shromáždění, než sobě sám nechažť mluví a Bohu.
²⁹ Proroci pak dva nebo tři ať mluví, a jiní nechť rozsuzují.
³⁰ Pakliť by jinému tu přísedícímu zjeveno bylo, první mlč.
³¹ Nebo můžete všickni, jeden po druhém, prorokovati, aby se všickni učili a všickni se potěšovali.
³² Duchovéť pak proroků prorokům poddáni jsou.
³³ Nebo neníť Bůh původ různice, ale pokoje, jakož i ve všech shromážděních svatých učím.
³⁴ Ženy ⁺vaše v shromážděních ať mlčí, nebo nedopouští se jim mluviti, ale aby ^~poddány byly, ^*jakž i Zákon praví.
     ^*Gn 3,16; Ef 5,24; Ko 3,18; Tt 2,5; [^~]1Pt 3,1; [⁺1Tm 2,12; 1K 11,3; Ef 5,22]
³⁵ Pakli se chtí čemu naučiti, doma mužů svých nechať se ptají. Nebo mrzká věc jest ženám mluviti v shromáždění.
³⁶ Zdaliž jest od vás slovo Boží pošlo? Zdali k samým vám přišlo?
³⁷ Zdá-li se sobě kdo býti prorokem nebo duchovním, nechažť pozná, co vám píši, žeť jsou přikázání Páně.
³⁸ Pakli kdo neví, nevěz.
³⁹ A takž, bratří, o to se snažte, abyste prorokovali, a jazyky cizími mluviti nezbraňujte.
⁴⁰ Všecko ⁺slušně a podle řádu ať se děje.
     Ko 2,5]

Seznam kapitol knihy První Epištola S. Pavla k Korintským: