rotož majíce toto přisluhování, tak jakž jsme ^milosrdenství došli, neoblevujeme v něm.
Seznam kapitol knihy První Epištola S. Pavla k Korintským:
1K 7,25]
2
Ale odmítáme ukrývání neslušnosti, nechodíce ^v chytrosti, aniž ~se lstivě obírajíce s slovem Božím, ale zjevováním %pravdy v příjemnost uvodíce sebe u každého svědomí lidského před obličejem Božím.
3.
5;
~Ř 1,16;
%2K 6,4]
3
Pakliť zakryté jest evangelium naše, před těmi, kteříž hynou, zakryté jest.
4
V nichžto ^Bůh světa tohoto oslepil mysli, totiž v ~nevěrných, aby se %jim nezasvítilo světlo evangelium slávy Kristovy, $kterýž jest obraz Boží.
[^Ef 6,12;
~Iz 6,10];
[%Mt 11,27;
$Fp 2,6;
Žd 1,3]
5
Neboť ^ne sami sebe kážeme, ale Krista ~Ježíše Pána, sami pak o sobě pravíme, že jsme služebníci vaši pro Ježíše.
[^1,24;
~Sk 2,36;
10,36]
6
Bůh zajisté, kterýž ^rozkázal, aby se z temností světlo zablesklo, ~tenť jest se osvítil v srdcích našich, %k osvícení známosti slávy Boží v tváři Ježíše Krista.
[^Gn 1,3.
16;
~2Pt 1,19;
Sk 26,18]
7
Mámeť ^pak poklad tento v nádobách hliněných, aby vyvýšenost moci byla Boží, a ne ~z nás.
[^5,1;
~3,5;
12,9;
1K 2,5]
8
Myť se všech ^stran úzkost máme, ale nebýváme cele potlačeni; v divných jsme nesnadnostech, ale nebýváme v tom pohlceni;
[^6,4.
5]
9
Protivenství ^trpíme, ale nebýváme opuštěni; býváme opovrženi, ale nehyneme.
[^Ž 37,24.
33]
10
Vždycky *mrtvení Pána Ježíše na těle svém nosíme, aby i život Ježíšův na těle našem zjeven byl.
*Ga 6,17;
[Ř 8,17];
[1K 5,31;
1Pt 4,13]
11
Vždycky *zajisté my, kteříž živi jsme, na ^smrt býváme vydáváni pro Ježíše, aby i ~život Ježíšův zjeven byl na smrtelném těle našem.
*[^]1K 4,9;
[^Ž 44,23;
Mt 5,11;
Ř 8,36];
[~15,49;
Ko 3,4]
12
A tak ^smrt v nás moc provodí, ale v vás život.
[^1K 4,6.9]
13
Majíce tedy ^téhož ducha víry, podle toho, jakž psáno jest: *Uvěřil jsem, protož jsem mluvil, i myť ~věříme, protož i mluvíme,
*[^]Ž 116,10;
[~Ř 10,9]
14
Vědouce, že ten, *kterýž vzkřísil Pána Ježíše, i nás ~skrze Ježíše vzkřísí a postaví s vámi.
*1K 6,14;
[Sk 2,24];
[~Ř 8,11;
Ef 2,6]
15
Nebo to všecko pro vás se děje, aby ta přehojná milost skrze ^díků činění od mnohých věrných rozmohla se k slávě Boží.
[^2K 1,11]
16
Protož neoblevujeme, ^ale ačkoli zevnitřní člověk náš ruší se, však ten ~vnitřní obnovuje %se den ode dne.
[^1Pt 3,4];
[~Ř 7,22;
%Ef 4,23]
17
Nebo toto *nynější lehoučké ssoužení naše převelmi veliké věčné slávy břímě nám působí,
*Ř 8,18;
[Ž 30,6;
Mt 5,12;
1J 3,2]
18
Když ^nepatříme na ty věci, kteréž se vidí, ale na ty, kteréž se nevidí. Nebo ty věci, kteréž se vidí, jsou časné, ale které se nevidí, jsou věčné.
[^Ř 8,24.
25]