ačínáme opět sami sebe ^chváliti? Zdaliž potřebujeme, jako někteří, schvalujících listů k vám, nebo od vás k jiným?
Seznam kapitol knihy První Epištola S. Pavla k Korintským:
[^1,12;
10,8]
2
List náš vy jste, napsaný v srdcích našich, kterýž znají a čtou všickni lidé.
3
Nebo to zjevné jest, že jste vy list Kristův, zpravený skrze přisluhování naše, *napsaný ne černidlem, ale Duchem Boha živého, ne na ~dskách kamenných, ale na dskách srdce masitých.
*Ez 11,19;
Žd 8,10;
[Jr 31,33;
~Ex 24,12]
4
Doufání pak ^takové máme skrze Krista k Bohu,
[^3,12]
5
Ne že bychom dostateční byli mysliti něco sami z sebe, jakožto sami z sebe, ale dostatečnost naše z Boha jest.
6
Kterýžto i ^hodné nás učinil služebníky Nového Zákona, ~ne litery, ale Ducha. %Nebo litera zabíjí, ale duch obživuje.
[^5,18;
Jr 31,31n;
Žd 8,6.
8;
~Ř 2,27.
29;
%J 6,63]
7
A poněvadž přisluhování smrti, literami vyryté ^na dskách kamenných, bylo slavné, *tak že ~nemohli patřiti synové Izraelští v tvář Mojžíšovu, pro slávu oblíčeje jeho, kteráž pominouti měla,
[^Dt 10,1];
*[~]Ex 34,30.
34
8
I kterakž by tedy ovšem přisluhování Ducha nemělo býti slavné?
9
Nebo poněvadž ^přisluhování pomsty slavné bylo, mnohemť se ~více rozhojňuje v slávě přisluhování spravedlnosti.
[^Ř 3,21];
[~1,17]
10
Nebo to, což oslaveno bylo, aniž oslaveno bylo v té částce, u přirovnání převýšené slávy nového přisluhování.
11
Nebo poněvadž to pomíjející slavné bylo, mnohemť více to, což zůstává, jestiť slavné.
12
Protož majíce takovou naději, mnohé ^svobody užíváme,
[^Ef 6,19]
13
A ne jako Mojžíš, kterýž ^kladl zástření na tvář svou, aby nepatřili synové Izraelští ~k cíli té věci pomíjející.
[^Ex 34,33.
35;
~Ř 10,4]
14
Ale ^ztupeni jsou smyslové jejich. Nebo až do dnešního dne to zastření v čítání Starého Zákona zůstává neodkryté; nebo skrze Krista toliko se odnímá.
[^Iz 6,10;
Ez 12,2];
[Mt 13,13.
14]
15
Protož až do dnešního dne, když se čtou knihy Mojžíšovy, zastření jest položeno na jejich srdci.
16
Než jakž by se ^obrátilo ku Pánu, odňato bude zástření.
[^Mt 13,11]
17
Nebo ^Pán Duch jest, a kdež jest Duch Páně, tuť i svoboda.
[^J 4,24]
18
My pak všickni ^odkrytou tváří slávu Páně jakožto v zrcadle spatřujíce, v týž ~obraz proměněni býváme od slávy v slávu, jakožto od Ducha Páně.
[^5,7;
1K 13,12;
~Ř 8,29];
[1K 15,49]