vyšel odtud a ^*přišel do vlasti své, a šli za ním učedlníci jeho.
     ^*L 4,16; Mt 13,54
² A když bylo v sobotu, ⁺počal učiti v škole, a mnozí slyšíce, ^~divili se, řkouce: Odkud tento má tyto věci? A jaká jest to moudrost, kteráž jest jemu dána, že i takové moci dějí se skrze ruce jeho?
     [⁺Mt 7,29; ^~Mk 1,27; J 7,15 ]
³ Zdaliž ^*tento není tesař, syn Marie, bratr Jakubův a Jozesův a Judův a Šimonův? A zdaliž nejsou i sestry jeho zde u nás? I zhoršili se na něm.
     ^*J 6,42; [Mt 13,55 ]
⁴ I řekl jim Ježíš: Není ^*prorok beze cti, jediné v vlasti své a v rodině své a v domu svém.
     ^*Mt 13,57; L 4,24; J 4,44
⁵ I nemohl tu znamení žádného učiniti, jediné málo nemocných, vzkládaje na ně ruce, uzdravil.
⁶ I podivil se jejich nevěře, a ^*obcházel vůkol po městečkách, uče.
     ^*Mt 9,35
⁷ A ^*svolav dvanácte, počal je posílati po dvou a dvou, a dal jim moc nad duchy nečistými.
     ^*Mt 10,1; L 9,1; [6,13; Mk 3,13 ]
⁸ A přikázal jim, aby ničehož nebrali na cestu, jediné toliko hůl, ani mošny, ani chleba, ani na pase peněz,
⁹ Ale jen obuté míti nohy v střevíce, a aby neobláčeli dvou sukní.
¹⁰ A pravil jim: Kdežkoli ⁺vešli byste do domu, tu ostaňte, dokudž nevyšli byste odtud.
     [Mt 10,11; L 9,4 ]
¹¹ A kdož by koli vás ⁺nepřijali, ani vás slyšeli, ^~vyjdouce odtud, vyrazte prach z noh vašich na svědectví jim. Amen pravím vám: Lehčeji ^%bude Sodomským a Gomorským v den soudný nežli městu tomu.
     [⁺Mt 10,14.15; ^~L 9,5; Sk 13,51; ^%L 10,12 ]
¹² Tedy oni vyšedše, kázali, ⁺aby pokání činili.
     [⁺1,15 ]; [Mt 3,2; 4,17 ]
¹³ A ďábelství mnohá vymítali, a mazali ⁺olejem mnohé nemocné, a uzdravovali je.
     Mt 10,8; [⁺Mk 16,18; Jk 5,14 ]
¹⁴ A uslyšev o tom Herodes král, (neb zjevné učiněno bylo jméno jeho,) i pravil, že Jan Křtitel vstal z mrtvých, a protož se dějí divové skrze něho.
     Mt 14,1; L 9,7
¹⁵ Jiní pak ⁺pravili, že jest Eliáš; a jiní pravili, že jest prorok, aneb jako jeden z proroků.
     [⁺Mt 16,14]
¹⁶ To uslyšev ⁺Herodes, řekl: Kteréhož jsem já sťal, Jana, tenť jest. Ontě z mrtvých vstal.
     [⁺Mt 14,2; L 9,7.9 ]
¹⁷ Ten ^*zajisté Herodes byl poslal a jal Jana a vsadil jej do žaláře pro Herodiadu manželku Filipa bratra svého, že ji byl za manželku pojal.
     ^*1,14; Mt 4,12; 14,3; L 3,19; 9,7
¹⁸ Nebo pravil Jan Herodesovi: Neslušíť ⁺tobě míti manželky bratra svého.
     [⁺Lv 18,16; 20,21 ]
¹⁹ Herodias pak lest skládala ⁺proti němu, a chtěla jej o hrdlo připraviti, ale nemohla.
     [⁺Iz 29,21 ]
²⁰ Nebo Herodes ⁺ostýchal se Jana, věda jej býti muže spravedlivého a svatého. I šetřil ho, a slýchaje jej, mnoho i činil, a rád ho poslouchal.
     [⁺1S 18,12.15 ]
²¹ A když přišel den příhodný, že ⁺Herodes, pamatuje den ^~svého narození, učinil večeři knížatům svým a hejtmanům a předním mužům z Galilee,
     [⁺Mt 14,6; ^~Gn 40,20; Oz 7,5 ]
²² A dcera té Herodiady tam vešla a tancovala, zalíbilo se Herodesovi i spoluhodovníkům, i řekl král děvečce: ⁺Pros mne, zač chceš, a dámť.
     [⁺1Kr 3,5; Est 5,6 ]
²³ I ⁺přisáhl jí: Že začkoli prositi budeš, dám tobě, by pak bylo až do polovice království mého.
     [⁺Est 5,3.6 ]
²⁴ Ona pak vyšedši, řekla mateři své: Zač budu prositi? A ona řekla: Za hlavu Jana Křtitele.
²⁵ A všedši hned s ⁺chvátáním k králi, prosila ho, řkuci: Chci, abys mi dal hned na míse hlavu Jana Křtitele.
     [⁺Ř 3,15 ]
²⁶ Král pak zarmoutiv se velmi, ⁺pro přísahu a pro spoluhodovníky nechtěl jí oslyšeti.
     [⁺1S 25,22; Př 17,15 ]
²⁷ I poslav hned kata, rozkázal přinésti hlavu Janovu.
²⁸ A on odšed, sťal jej v žaláři, a přinesl hlavu jeho na míse, a dal ji děvečce, a děvečka dala mateři své.
²⁹ To uslyšavše ⁺učedlníci jeho, přišli a vzali tělo jeho, a pochovali je v hrobě.
     [⁺Mt 14,12 ]
³⁰ Tedy sšedše se apoštolé k Ježíšovi, zvěstovali jemu všecko, i to, co činili, i co učili.
³¹ I řekl jim: Pojďte vy sami obzvláštně na pusté místo, a odpočiňte maličko. Nebo bylo množství těch, kteříž přicházeli a odcházeli, takže jsou ani k ⁺jídlu chvíle neměli.
     [⁺3,20 ]
³² I plavili se až na pusté místo soukromí.
     Mt 14,13 ; L 9,10; J 6,1
³³ A vidouce je zástupové, že jdou pryč, poznali jej mnozí. I sběhli se tam ze všech měst pěšky, a předešli je, a shromáždili se k němu.
³⁴ Tedy ^*vyšed Ježíš, uzřel zástup mnohý, a ⁺slitovalo mu se jich, ^{^}že byli jako ^~ovce, nemající pastýře. I počal je učiti ^%mnohým věcem.
     ^*[⁺]Mt 9,36; ^{^}Ez 34,5; [^~Iz 13,14; ^%L 9,11 ]
³⁵ A když se již prodlilo, přistoupivše k němu učedlníci jeho, řekli: Pustéť jest toto místo, a již se prodlilo,
³⁶ Rozpusť je, ať jdouce do okolních vesnic a městeček, nakoupí sobě chleba; nebo nemají, co by jedli.
     Mt 14,15
³⁷ On pak odpověděv, řekl jim: Dejte vy jim jísti. I řkou jemu: Co tedy, jdouce koupíme za ⁺dvě stě grošů chleba, a dáme jim jísti?
     [⁺J 6,7 ]
³⁸ I ⁺dí jim: Kolik chlebů máte? Jděte a zvězte. A když zvěděli, řekli: Pět, a dvě rybě.
     8,1; [⁺]Mt 14,17; L 9,13; J 6,5
³⁹ I rozkázal jim, aby se kázali posaditi všechněm po houfích na zelené trávě.
⁴⁰ I usadili se rozdílně, místy po stu a místy po padesáti.
⁴¹ A vzav těch ⁺pět chlebů a ty dvě rybě, popatřiv do nebe, ^~dobrořečil, i lámal chleby, a dal učedlníkům svým, aby kladli před ně. A dvě rybě rozdělil též mezi všecky.
     [⁺Mt 14,19 ]; [^~1S 9,13 ]
⁴² I ⁺jedli všickni, a nasyceni jsou.
     [⁺8,8; 2Kr 4,44; J 6,12 ]
⁴³ Potom sebrali drobtů dvanácte košů plných, i z ryb.
⁴⁴ A bylo těch, kteříž jedli ty chleby, okolo pět tisíců mužů.
⁴⁵ A hned přinutil učedlníky své vstoupiti na lodí, aby jej předešli přes moře do Betsaidy, až by on rozpustil zástup.
     Mt 14,22; J 6,16
⁴⁶ A rozpustiv je, ⁺šel na horu, aby se modlil.
     [⁺L 6,12 ]; [L 9,18 ]
⁴⁷ A když bylo večer, byla lodí uprostřed moře, a on sám na zemi.
⁴⁸ A viděl je, a oni se s těžkostí plavili; (nebo byl vítr odporný jim.) A při čtvrtém ⁺bdění nočním přišel k nim, chodě po moři, a chtěl je pominouti.
     [⁺Mt 14,25 ]
⁴⁹ Oni pak uzřevše jej, an chodí po moři, domnívali se, že by ⁺obluda byla, i zkřikli.
     [⁺Iz 34,14; Mt 14,26; L 24,37 ]
⁵⁰ (Nebo jej všickni viděli, a zstrašili se.) A hned ⁺promluvil k nim a řekl jim: Doufejtež, jáť jsem, nebojte se.
     [⁺Pís 5,16; Mt 14,27 ]
⁵¹ I vstoupil k nim na lodí, a utišil se ^*vítr; a oni náramně sami v sobě se děsili a divili.
     ^*Mt 14,32; [Mk 4,39 ]
⁵² Nebo nerozuměli byli, co se stalo při chlebích; bylo zajisté srdce jejich ⁺zhrublo.
     [⁺J 12,40 ]
⁵³ A když se přeplavili, přišli do země Genezaretské, a tu lodí přistavili.
⁵⁴ A když vyšli z lodí, hned jej poznali.
     Mt 14,34.35
⁵⁵ A běhajíce po vší krajině té, počali ⁺na ložcích k němu nositi nemocné, kdežkoli zvěděli o něm, že by byl.
     [⁺Mt 4,24 ]
⁵⁶ A kamžkoli vcházel do městeček neb do měst nebo do vsí, na ulicech kladli neduživé, a prosili ho, aby se aspoň podolka roucha jeho dotkli. A kolikož jich koli se jeho ⁺dotkli, uzdraveni byli.
     [⁺5,27.28; Mt 9,20 ]

Seznam kapitol knihy Evangelium S. Marka: