KR: Bible Kralická 1. vydání/SZ 1613 [seznam knih] [seznam kapitol]
[Jan 3] [Jan 4] [Jan 5]

Evangelium S. Jana 4
Rozmlouval Pán s Samaritánkou; 31. i s učedlníky; 40. a syna služebníka Herodesového uzdravil.

jakž poznal Pán, že jsou slyšeli farizeové, že by Ježíš více učedlníků činil a křtil nežli Jan,
2 (Ačkoli Ježíš sám nekřtil, ale učedlníci jeho,)
3 Opustil Judstvo a odšel opět do Galilee.
4 Musil pak jíti skrze Samaří.
5 I přišel k městu Samařskému, kteréž slove Sichar, vedle popluží, kteréž byl dal +Jákob Jozefovi, synu svému.
     [+Gn 33,19; 48,22]
6 Byla pak tu studnice Jákobova. Protož ustav na cestě Ježíš, posadil se tak na studnici. A bylo již okolo šesté hodiny.
7 I přišla žena z Samaří vážiti vody. Kteréžto řekl Ježíš: +Dej mi píti.
     [+Gn 24,17]
8 (Nebo učedlníci jeho byli odešli do města, aby nakoupili pokrmů.)
9 I řekla jemu žena ta Samaritánka: Kterakž ty, jsa Žid, žádáš ode mne nápoje od ženy Samaritánky? (Nebo +neobcují Židé s Samaritány.)
     [+8,48; 2Kr 17,24; L 9,52]
10 Odpověděl Ježíš a řekl jí: Kdybys znala ten dar Boží, a věděla, kdo jest, kterýž praví tobě: Dej mi píti, ty bys prosila jeho, a dalť by tobě vody *živé.
     *7,37; [6,35]; Iz 55,1 ; Jr 2,13; 17,8
11 I dí jemu žena: Pane, aniž máš, čím bys navážil, a studnice jest hluboká. Odkudž tedy máš tu vodu živou?
12 Zdaliž jsi ty větší nežli otec náš Jákob, kterýž nám dal tuto studnici, a sám z ní pil, i synové jeho, i dobytek jeho?
13 Odpověděl Ježíš a řekl jí: Každý, kdož pije +vodu tuto, žízniti bude opět.
     [+6,58]
14 Ale kdož by se napil vody té, kterouž *já dám jemu, nežíznil by na věky, ale voda ta, kterouž já dám jemu, bude v něm studnicí vody prýštící se k životu věčnému.
     *7,38 [; 6,27.35]
15 Řekla jemu žena: Pane, dej mi té vody, ať bych nežíznila, ani chodila sem vážiti.
16 Řekl jí Ježíš: Jdi, zavolej muže svého, a přijď sem.
17 Odpověděla žena a řekla: Nemám muže. Dí jí Ježíš: Dobřes řekla: Nemám muže.
18 Nebos pět mužů měla, a nyní kteréhož máš, není tvůj muž. To jsi pravdu pověděla.
19 Řekla jemu žena: Pane, vidím, že jsi ty *prorok.
     *6,14 ; L 7,16; 24,19
20 Otcové naši na této hoře modlívali se, a vy pravíte, že v *Jeruzalémě jest místo, kdežto náleží se modliti.
     *Dt 12,5.[11]; 1Kr 8,29[n]; 9,3; 2Pa 7,12
21 Dí jí Ježíš: Ženo, věř mi, žeť jde hodina, kdyžto ani na této hoře, ani v Jeruzalémě nebudete se modliti Otci.
22 Vy se modlíte, a *nevíte, čemu; my se pak modlíme, čemuž víme, nebo ^spasení z Židů jest.
     *2Kr 17,29; [Mt 20,22]; ^Gn 12,3; 18,18; 22,18; 26,4; Žd 7,14; [Iz 2,3; L 24,47; Ř 3,1.2]
23 Ale jdeť hodina, a nyníť jest, kdyžto praví modlitebníci modliti se budou Otci v duchu a v pravdě. Neboť takových Otec hledá, aby se modlili jemu.
24 Bůh *duch jest, a ti, kteříž se jemu modlí, v duchu a v pravdě musejí se modliti.
     *2K 3,17
25 Dí jemu žena: Vím, *že Mesiáš přijde, jenž slove Kristus. Ten, když přijde, oznámí nám všecko.
     *1,41.[42]
26 Dí jí Ježíš: *Jáť jsem, kterýž mluvím s tebou.
     *8,25
27 A v tom přišli učedlníci jeho, i divili se, že by s ženou mluvil, avšak žádný jemu neřekl: Nač se ptáš, aneb proč mluvíš s ní?
28 I nechala tu žena vědra svého, a šla do města, a řekla těm lidem:
29 Pojďte, vizte člověka, kterýž pověděl mi všecko, což jsem koli činila. Není-li on ale Kristus?
30 Tedy vyšli z města, a přišli k němu.
31 Mezi tím pak prosili ho učedlníci, řkouce: Mistře, pojez.
32 A on řekl jim: Jáť mám pokrm k jísti, kteréhož vy nevíte.
33 Učedlníci pak mluvili vespolek: Zdali jemu kdo přinesl jísti?
34 Dí jim Ježíš: Můjť pokrm jest, abych činil vůli toho, jenž mne poslal, a dokonal dílo jeho.
35 Však vy pravíte, že ještě čtyři měsícové jsou, a žeň přijde. Aj, pravím vám: Pozdvihněte očí vašich, a patřte na krajiny, žeť se *již bělejí ke žni.
     *Mt 9,37; L 10,2
36 Kdož pak žne, odplatuť béře, a shromažďuje užitek k životu věčnému, aby i ten, kdož rozsívá, spolu se radoval, i kdo žne.
37 Nebo i v tom pravé jest slovo, žeť jiný jest, jenž rozsívá, a jiný, kterýž žne.
38 Jáť jsem vás poslal žíti, o čemž jste vy nepracovali. *Jiníť jsou pracovali, a vy jste v jejich práce vešli.
     *1Pt 1,12
39 Z města pak toho mnozí z Samaritánů uvěřili v něho, pro řeč ženy, svědčící: Že mi pověděl všecko, což jsem činila.
40 A když k němu přišli Samaritáni, prosili ho, aby s nimi zůstal. I pobyl tu za dva dni.
41 A mnohem jich více uvěřilo pro řeč jeho.
42 A ženě té řekli: Že již ne pro tvé vypravování věříme; +nebo sami jsme slyšeli, a víme, že tento jest právě Spasitel světa, Kristus.
     [+17,8]
43 Po +dvou pak dnech vyšel odtud, a šel do Galilee.
     [+Mt 4,12]
44 Nebo sám Ježíš byl svědectví vydal, že *prorok v vlasti své v vážnosti není.
     *Mt 13,57; Mk 6,4; L 4,24
45 A když přišel do Galilee, přijali jej Galilejští, všecko viděvše, co činil v Jeruzalémě v svátek; nebo i oni byli přišli ke dni svátečnímu.
46 Tedy opět přišel Ježíš do Káně Galilejské, kdežto *učinil byl z vody víno. I byl jeden královský služebník v Kafarnaum, jehožto syn nemocen byl.
     *2,[1n].9
47 Ten uslyšev, že by Ježíš přišel z Judstva do Galilee, šel k němu, a prosil ho, aby sstoupil a uzdravil syna jeho; nebo počínal umírati.
48 I řekl k němu Ježíš: *Neuzříte-li divů a zázraků, neuvěříte.
     *Mt 12,39; 16,1; Mk 8,12; L 11,29; 1K 1,22; [J 2,18]
49 Dí jemu ten královský služebník: Pane, pojď prve, nežli umře syn můj.
50 Dí jemu Ježíš: Jdi, +syn tvůj živ jest. I uvěřil člověk řeči, kterouž mluvil k němu Ježíš, a šel.
     [+1Kr 17,23]
51 Když pak on již šel, potkali se s ním služebníci jeho a zvěstovali mu, řkouce: Syn tvůj živ jest.
52 Tedy otázal se jich na hodinu, v kterou by se lépe měl. I řekli jemu: Včera v hodinu sedmou přestala mu zimnice.
53 Tedy poznal otec, že právě v tu hodinu to se stalo, v kterouž řekl byl jemu Ježíš: Syn tvůj živ jest. I uvěřil +on i dům jeho všecken.
     [+Sk 18,8]
54 To opět druhý div učinil Ježíš, přišed z Judstva do Galilee.

 


Seznam kapitol knihy Evangelium S. Jana:

[1] [2] [3] [4] [5] [6] [7] [8] [9] [10]
[11] [12] [13] [14] [15] [16] [17] [18] [19] [20]
[21]