KR: Bible Kralická 1. vydání/SZ 1613 [seznam knih] [seznam kapitol]
[Marek 6] [Marek 7] [Marek 8]

Evangelium S. Marka 7
Vysvětliv Pán, co vlastně člověka poskvrňuje anebo neposkvrňuje, 24. uzdravil dceru ženy pohanské, 31. a hluchého, kterýž i téměř němý byl.

I sešli se k němu farizeové a někteří z zákoníků, kteříž byli přišli z Jeruzaléma.
     Mt 15,1
2 A uzřevše některé z učedlníků jeho obecnýma +rukama (to jest neumytýma) jísti chleby, ~reptali o to.
     [+L 11,38; ~Mt 7,5 ]
3 Nebo farizeové i všickni Židé nejedí, leč by ruce +umyli, držíce ustanovení starších.
     [+L 11,38; J 18,28 ]
4 A z trhu přijdouce nejedí, leč se umyjí. A jiné mnohé věci jsou, kteréž přijali, aby zachovávali, jako umývání koflíků, žejdlíků a medenic i stolů.
5 Potom otázali se ho farizeové a zákoníci: Proč učedlníci tvoji nezachovávají ustanovení starších, ale neumytýma rukama jedí chléb?
6 On pak odpověděv, řekl jim: Dobře o vás pokrytcích prorokoval Izaiáš, jakož psáno jest: *Lid tento rty mne ~ctí, srdce pak jejich daleko jest ode mne.
     *Iz 29,13; [~]Mt 15,8 ; [~Ez 33,31 ]
7 Ale nadarmoť mne ctí, učíce +učení, kterážto nejsou než ustanovení lidská.
     [+Mt 15,9; Ko 2,18.20; [Tt 1,14
8 Nebo opustivše +přikázání Boží, držíte ustanovení lidská, totiž umývání žejdlíků a koflíků; a jiné mnohé věci těm podobné činíte.
     [+Mt 15,2.3; 23,25.26 ]
9 I pravil jim: Čistě vy rušíte přikázání Boží, abyste ustanovení své zachovali.
10 Nebo Mojžíš pověděl: *Cti otce svého i matku svou, ^a kdož by zlořečil otci nebo mateři, ať smrtí umře.
     *Mt 15,4 ; [Ex 20,12; Dt 5,16; Ef 6,2]; ^Ex 21,17; Lv 20,9; Dt 27,16; Př 20,20
11 Ale vy +pravíte: Řekl-li by člověk otci neb mateři: Korban, to jest, dar, kterýžkoli jest ode mne, toběť prospěje,
     [+Mt 15,5 ]
12 A nedopustíte mu nic více učiniti otci svému nebo mateři své,
13 Rušíce +přikázání Boží ustanoveními vašimi, kteráž jste ustanovili. A mnohé těm podobné věci činíte.
     [+Mt 15,6; 1Tm 4,3 ]
14 I svolav +všecken zástup, pravil jim: Slyšte mne všickni a rozumějte.
     [+Mt 15,10n ]
15 Nic *není z zevnitřku vcházejícího do člověka, což by jej poskvrniti mohlo; ale to, což pochází z něho, toť jest, což poskvrňuje člověka.
     *Sk 10,15; Ř 14,14.[17.20; 1Tm 4,4; Tt 1,15 ]
16 Má-li kdo +uši k slyšení, slyš.
     [+4,19.23; Mt 11,15; 13,9 ]
17 A když všel do domu od zástupu, tázali se ho *učedlníci jeho o tom podobenství.
     *Mt 15,15
18 I řekl jim: Tak jste i vy nerozumní? Což nerozumíte, že všecko, což z zevnitřku do člověka vchází, nemůže ho poskvrniti?
19 Nebo nevchází v srdce jeho, ale v břicho, a potom ven vychází, čistěci všeliké pokrmy.
20 Ale pravil, že to, což pochází z člověka, +to poskvrňuje člověka.
     [+Mt 15,18; Jk 3,6 ]
21 Nebo *z vnitřku z srdce lidského zlá myšlení pocházejí, cizoložstva, smilstva, vraždy,
     *Př 6,14; [Gn 6,5; 8,21 ]
22 Krádeže, lakomství, nešlechetnosti, lest, nestydatost, +oko zlé, rouhání, pýcha, bláznovství.
     [+Mt 6,23; 20,15 ]
23 Všecky tyto zlé věci pocházejí z vnitřku a poskvrňují člověka.
24 A vstav +odtud, odšel do končin Týru a Sidonu, a všed do domu, nechtěl, aby kdo o něm věděl, ale ~nemohl se tajiti.
     [+]Mt 15,21; [~5,14 ]
25 Nebo uslyševši o něm žena, jejížto dcerka měla ducha nečistého, přišla a padla k nohám jeho.
26 (Byla pak ta žena +pohanka, Syrofenitská rodem.) I prosila ho, aby ďábelství vyvrhl z její dcery.
     [+Sk 17,12 ]
27 Ale Ježíš řekl jí: Nechať se prve nasytí synové; nebť není slušné vzíti chléb synů a vrci štěňatům.
28 A ona odpověděla a řekla mu: Ovšem, Pane, nebo +štěňátka jedí pod stolem drobty synů.
     [+Ef 2,11.12 ]
29 I řekl jí: Pro tu +řeč jdi, vyšloť jest ďábelství z tvé dcery.
     [+9,24; Mt 8,8; Sk 3,16 ]
30 I odšedši do domu svého, nalezla děvečku, ana leží na loži, a ďábelství z ní vyšlo.
31 Tedy odšed zase z končin Tyrských a Sidonských, přišel k +moři Galilejskému, prostředkem krajin Desíti měst.
     [+Mt 15,29 ]
32 I přivedli +jemu hluchého a němého, a prosili ho, aby na něj ~ruku vzložil.
     [+]Mt 9,32; [~L 13,13 ]
33 A pojav jej soukromí ven z zástupu, vložil prsty své v uši jeho, a plinuv, dotekl +se jazyka jeho.
     [+8,23; J 9,6 ]
34 A vzezřev +k nebi, vzdechl, a řekl jemu: Effeta, to jest, otevři se.
     [+J 11,41; 17,1 ]
35 A hned +otevříny jsou uši jeho, a rozvázán jest svazek jazyka jeho, i mluvil právě.
     [+Iz 35,5.6 ]
36 I přikázal jim, aby žádnému nepravili. Ale jakžkoli on jim přikazoval, předce oni mnohem více ohlašovali.
37 A převelmi se divili, řkouce: Dobře všecky +věci učinil. I hluchým rozkázal slyšeti, i němým mluviti.
     [+Gn 1,31 ]; [Mt 15,31 ]

 


Seznam kapitol knihy Evangelium S. Marka:

[1] [2] [3] [4] [5] [6] [7] [8] [9] [10]
[11] [12] [13] [14] [15] [16]