edy odpověděl Hospodin Jobovi z vichru, a řekl:
2
Kdož jest to, jenž zatemňuje radu řečmi neumělými?
3
Přepaš nyní jako muž bedra svá, a nač se tebe tázati budu, oznam mi.
4
Kdes byl, když jsem zakládal zemi? Pověz, jestliže máš rozum.
5
Kdo rozměřil ji, víš-li? Aneb kdo vztáhl pravidlo na ni?
6
Na čem podstavkové její upevněni jsou? Aneb kdo založil úhelný kámen její,
7
Když prozpěvovaly spolu hvězdy jitřní, a plésali všickni synové Boží?
8
Aneb kdo zavřel jako dveřmi moře, když vyšlo z života, a zjevilo se?
9
Když jsem mu položil oblak za oděv, a mrákotu místo plének jeho,
10
Když jsem jemu uložil úsudek svůj, přistaviv závory a dvéře,
11
I řekl jsem: Až potud vycházeti budeš, a dále nic, tu, pravím, skládati budeš dutí vlnobití svého.
12
Zdaž jsi kdy za dnů svých rozkázal jitru? Ukázal-lis záři jitřní místo její,
13
Aby uchvacovala kraje země, a bezbožní aby z ní vymítáni byli?
14
Tak aby proměnu přijímala jako vosk pečetní, oni pak aby nedlouho stáli jako roucho,
15
A aby bezbožným zbraňováno bylo světla jejich, a rámě vyvýšené zlámáno bylo?
16
Přišel-lis až k hlubinám mořským? A u vnitřnosti propasti chodil-lis?
17
Jsou-li tobě zjeveny brány smrti? A brány stínu smrti viděl-lis?
18
Shlédl-lis širokosti země? Oznam, jestliže ji znáš všecku.
19
Která jest cesta k obydlí světla, a které místo temností,
20
Že bys je pojal v meze jeho, poněvadž bys srozumíval stezkám domu jeho?
21
Věděl-lis tehdáž, že jsi měl se naroditi, a počet dnů tvých jak veliký býti má?
22
Přišel-lis až ku pokladům sněhu? A poklady krupobití viděl-lis,
23
Kteréž chovám k času ssoužení, ke dni bitvy a boje?
24
Kterými se cestami rozděluje světlo, kteréž rozhání východní vítr po zemi?
25
Kdo rozdělil povodní tok, a cestu blýskání hromovému,
26
Tak aby pršel déšť i na tu zemi, kdež není lidí, na poušť, kdež není člověka,
27
Aby zapájel místa planá a pustá, a k zrůstu přivodil trávu mladistvou?
28
Má-liž déšť otce? A kdo plodí krůpěje rosy?
29
Z čího života vychází mráz? A jíní nebeské kdo plodí?
30
Až i vody jako v kámen se proměňují, a svrchek propasti zamrzá.
31
Zdali zavázati můžeš rozkoše Kuřátek, aneb stahování Orionovo rozvázati?
32
Můžeš-li vyvoditi hvězdy polední v čas jistý, aneb Arktura s syny jeho povedeš-li?
33
Znáš-li řád nebes? Můžeš-li spravovati panování jejich na zemi?
34
Můžeš-li pozdvihnouti k oblaku hlasu svého, aby hojnost vod přikryla tebe?
35
Ty-liž vypustíš blýskání, aby vycházela? Zdaliž řeknou tobě: Aj teď jsme?
36
Kdo složil u vnitřnostech lidských moudrost? Aneb kdo dal rozumu stižitelnost?
37
Kdo vypravovati bude o nebesích moudře? A láhvice nebeské kdo nastrojuje,
38
Aby svlažená země zase stuhnouti mohla, a hrudy se v hromadě držely?
39
Honíš-liž ty lvu loupež? A hltavost lvíčat naplňuješ-liž,
40
Když se stulují v peleších svých, ustavičně z skrýší čihajíce?
41
Kdo připravuje krkavci pokrm jeho, když mladí jeho k Bohu silnému volají, a toulají se sem i tam pro nedostatek pokrmu?
Seznam kapitol knihy Kniha Jobova: