stalo se, když ⁺dokonal Ježíš řeči tyto všecky, řekl učedlníkům svým:
     [⁺Mk 14,1; L 22,1]
² Víte, že ⁺po dvou dnech velikanoc bude a Syn člověka zrazen bude, aby byl ukřižován.
     Mk 14,1; L 22,1; J 18,1; [⁺Ex 12,14.15 ]
³ Tedy ^*sešli se přední kněží a zákoníci, i starší lidu na síň nejvyššího kněze, kterýž sloul Kaifáš.
     ^*J 11,47
⁴ A ⁺radili se, jak by Ježíše lstivě jali a zamordovali.
     [⁺Ž 2,2]
⁵ Ale pravili: Ne ⁺v den sváteční, aby snad nebyl rozbroj v lidu.
     [⁺27,12 ]
⁶ Když pak byl Ježíš v ^*Betany, v domu Šimona malomocného,
     ^*Mk 14,3; J 12,1; [L 7,36 ]
⁷ Přistoupila ⁺k němu žena, mající nádobu alabastrovou masti drahé, i vylila ji na hlavu jeho, když seděl za stolem.
     [⁺J 12,3; Mk 14,3; L 7,37 ]
⁸ A vidouce to učedlníci jeho, rozhněvali se, řkouce: I k čemu jest ztráta tato?
⁹ Neb mohla tato mast prodána býti za mnoho, a dáno býti chudým.
¹⁰ A znaje to Ježíš, dí jim: Proč za zlé máte této ženě? Dobrý zajisté skutek učinila nade mnou.
¹¹ Nebo ^*chudé vždycky máte s sebou, ale mne ne vždycky míti budete.
     ^*Dt 15,11; [Mk 14,7 ]
¹² Vylivši zajisté tato mast tuto na mé tělo, ku pohřebu mému to učinila.
¹³ Amen pravím vám: Kdežkoli kázáno bude evangelium toto po všem světě, takéť i to bude praveno, co učinila tato, na památku její.
¹⁴ Tedy odšed k předním ⁺kněžím, jeden ze dvanácti, kterýž sloul Jidáš Iškariotský,
     Mk 14,10; L 22,3.[4]; J 13,2
¹⁵ Řekl jim: Co mi chcete dáti, a já vám ho zradím? A oni uložili jemu dáti ⁺třidceti stříbrných.
     [⁺Za 11,12 ]
¹⁶ A od té chvíle hledal příhodného času, aby ho zradil.
¹⁷ Prvního pak dne přesnic, ^*přistoupili k Ježíšovi učedlníci, řkouce jemu: Kde chceš, ať připravíme tobě, abys jedl beránka?
     ^*Ex 12,15; Mk 14,12; L 22,7
¹⁸ On pak řekl: Jděte tam k jednomu do města, a rcete jemu: Vzkázalť Mistr: Čas můj blízko jest, u tebeť jísti budu beránka s učedlníky svými.
¹⁹ I učinili učedlníci tak, jakož jim poručil Ježíš, a připravili beránka.
²⁰ A když byl ⁺večer, posadil se za stůl se dvanácti.
     [⁺Mk 14,17.18 ]
²¹ A když jedli, řekl jim: Amen pravím vám, že ^*jeden z vás mne zradí.
     ^*J 13,21
²² I zarmoutivše se velmi, počali každý z nich říci jemu: Zdali já jsem, Pane?
²³ On pak odpovídaje, řekl: Kdo omáčí ⁺se mnou rukou v míse, tenť mne zradí.
     [⁺Mk 14,20; J 13,26 ]
²⁴ Synť zajisté člověka jde, jakož psáno o něm, ale běda člověku tomu, skrze něhož Syn člověka zrazen bude. Dobré by bylo jemu, by se byl nenarodil člověk ten.
²⁵ Odpovídaje pak Jidáš, kterýž ho zrazoval, dí: Zdali já jsem, Mistře? Řekl jemu: Ty jsi řekl.
²⁶ A když oni jedli, vzav ^*Ježíš chléb a dobrořečiv, lámal, a dal učedlníkům, a řekl: Vezměte, jezte, to jest tělo mé.
     ^*Mk 14,22; L 22,19; 1K 11,[23].24
²⁷ A vzav kalich, a díky činiv, dal jim, řka: Pijte z toho všickni.
²⁸ Neb to jest krev má ⁺nové smlouvy, kteráž za ^~mnohé vylévá se na odpuštění hříchů.
     [⁺Jr 31,31; Žd 8,8; Ex 24,8 ]; [^~Mt 20,28; Ř 5,15 ]
²⁹ Ale pravímť vám, žeť ⁺nebudu píti již více z tohoto plodu vinného kořene, až do onoho dne, když jej píti budu s vámi nový v království Otce mého.
     [⁺Mk 14,25; L 22,18]
³⁰ A sezpívavše písničku, vyšli na horu Olivetskou.
     Mk 14,26 ; L 22,39; J 18,1
³¹ Tedy dí jim Ježíš: Všickni ^*vy zhoršíte se nade mnou této noci. Nebo psáno jest: ⁺Bíti budu pastýře, a rozprchnouť se ovce stáda.
     ^*Mk 14,27; J 16,32; [⁺]Za 13,7
³² Ale když z mrtvých ⁺vstanu, předejdu vás do Galilee.
     [⁺28,16 ]
³³ Odpovídaje pak Petr, řekl jemu: Byť ^*se pak všickni zhoršili nad tebou, jáť se nikdy nezhorším.
     ^*Mk 14,29; J 13,37
³⁴ Dí mu Ježíš: Amen pravím tobě, ⁺že této noci, prve než kohout zazpívá, třikrát mne zapříš.
     L 22,34 ; [⁺Mk 14,30.72; J 13,38 ]
³⁵ Řekl jemu Petr: Bychť pak měl také s tebou umříti, nezapřím tebe. Takž podobně i všickni učedlníci pravili.
³⁶ Tedy ^*přišel s nimi ⁺Ježíš na místo, kteréž sloulo Getsemany. I dí učedlníkům: Poseďtež tuto, ažť odejda, pomodlím se tamto.
     ^*[⁺]Mk 14,32; L 22,41; J 18,1
³⁷ A pojav s sebou Petra a ⁺dva syny Zebedeovy, počal se rmoutiti a teskliv býti.
     [⁺4,21 ]
³⁸ Tedy řekl jim: Smutnáť ^*jest duše má až k smrti. Pozůstaňtež tuto a bděte se mnou.
     ^*J 12,27; [Ž 42,6.12 ]
³⁹ A poodšed maličko, ^*padl na tvář svou, ⁺modle se a řka: Otče můj, jest-li možné, nechť odejde ode mne kalich tento. ^~Avšak ne jakž já chci, ale jakž ty chceš.
     ^*[⁺]L 22,41.42 ; [⁺J 12,27; Žd 5,7.8; ^~Mt 8,2; J 6,38]
⁴⁰ I přišel k učedlníkům, a nalezl je, ani spí. I řekl Petrovi: Tak-liž jste nemohli jediné hodiny bdíti se mnou?
⁴¹ Bdětež ⁺a modlte se, abyste nevešli v pokušení. ^*Duchť zajisté hotov jest, ale tělo nemocno.
     ^*[⁺]Mk 14,38; Ga 5,17
⁴² Opět po druhé odšed, modlil se, řka: Otče můj, nemůže-liť ⁺tento kalich minouti mne, než abych jej pil, ^*staniž se vůle tvá.
     ^*Mk 14,36; L 22,42; 1K 16,7; [Mt 6,10; ⁺J 18,11 ]
⁴³ I přišed k nim, nalezl je, a oni zase spí; nebo byly oči jejich obtíženy.
⁴⁴ A nechav jich, opět odšel, a modlil se po třetí, touž řeč říkaje.
⁴⁵ Tedy přišel k učedlníkům svým, a řekl jim: Spětež již a odpočívejte. Aj, přiblížila se hodina, a Syna člověka zrazují v ruce hříšných.
⁴⁶ Vstaňtež, pojďme. Aj, přiblížil se ten, jenž mne zrazuje.
⁴⁷ A když on ještě mluvil, aj, Jidáš, jeden ze dvanácti, přišel, a s ním zástup mnohý s meči a s kyjmi, poslaných od předních kněží a starších lidu.
     Mk 14,43; L 22,47; J 18,3
⁴⁸ Ten pak, jenž jej zrazoval, dal jim znamení, řka: Kteréhožťkoli políbím, ten jest; držtež jej.
⁴⁹ A hned přistoupiv k Ježíšovi, řekl: Zdráv buď, Mistře, ⁺a políbil jej.
     [⁺2S 20,9 ]
⁵⁰ I řekl jemu Ježíš: Příteli, nač jsi přišel? Tedy přistoupili a ruce vztáhli na Ježíše a jali ho.
⁵¹ A aj, jeden z těch, kteříž byli s Ježíšem, vztáh ruku, vytrhl meč svůj; a udeřiv ⁺služebníka nejvyššího kněze, uťal ucho jeho.
     [⁺L 22,50 ]
⁵² Tedy dí jemu Ježíš: Obrať meč svůj v místo jeho; nebo ^*všickni, kteříž meč berou, od meče zahynou.
     ^*Nu 35,16 ; Zj 13,10; [Gn 9,6 ]
⁵³ Zdaliž mníš, že bych nyní nemohl prositi Otce svého, a vydal by mi více nežli dvanácte houfů andělů?
⁵⁴ Ale kterak by se pak naplnila ^*Písma, kteráž svědčí, že tak ^{^}musí býti?
     ^*Iz 50,6; [Ž 22,7; Iz 53,6n]; ^{^}L 24,26
⁵⁵ V tu hodinu ^*řekl Ježíš k zástupům: Jako na lotra vyšli jste s meči a s kyjmi jímati mne. Na každý den sedával jsem u vás, uče v chrámě, a nejali jste mne.
     ^*Mk 14,48; L 22,52
⁵⁶ Ale ^*toto se všecko stalo, aby se naplnila Písma prorocká. Tedy učedlníci ^{^}všickni opustivše ho, utekli.
     ^*Ž 22,8; 69,5 ; Iz 53,10; ^{^}Mk 14,50; [Jb 19,13; Mk 14,50 ]
⁵⁷ A oni javše Ježíše, ^*vedli ho k Kaifášovi nejvyššímu knězi, kdežto zákoníci a starší byli se sešli.
     ^*Mk 14,53; L 22,54 ; J 18,24
⁵⁸ Ale Petr šel za ním zdaleka, až do síně nejvyššího kněze. A všed vnitř, seděl s služebníky, aby viděl všeho toho konec.
⁵⁹ Přední pak kněží ^*a starší a všecka ta rada hledali falešného svědectví proti Ježíšovi, aby jej na smrt vydali,
     ^*Mk 14,55; Sk 6,11; [Ž 94,21 ]
⁶⁰ I nenalezli. A ačkoli mnozí falešní svědkové přistupovali, však nenalézali. Naposledy pak přišli ⁺dva falešní svědkové,
     [⁺J 2,19; Sk 6,13 ]
⁶¹ A řekli: Tento jest pověděl: ^*Mohu zbořiti chrám Boží a ve třech dnech zase jej ustavěti.
     ^*J 2,19
⁶² A ^*povstav nejvyšší kněz, řekl jemu: Nic neodpovídáš? Což pak tito proti tobě svědčí?
     ^*Mk 14,60
⁶³ Ale Ježíš mlčel. I odpovídaje nejvyšší kněz, řekl k němu: Zaklínám ⁺tě skrze Boha živého, abys nám pověděl, jsi-li ty Kristus Syn Boží?
     L 22,67; [⁺Zj 10,6 ]
⁶⁴ Dí mu Ježíš: Ty jsi řekl. Ale však pravím vám: Od toho ^*času uzříte Syna člověka sedícího ^~na pravici moci Boží a přicházejícího na oblacích nebeských.
     ^*25,31; [16,27; Dn 7,13 ]; [Mk 14,62; ^~Ž 110,1 ]
⁶⁵ Tedy nejvyšší kněz ⁺roztrhl roucho své, a řekl: Rouhal se. Což ještě potřebujeme svědků? Aj, nyní jste slyšeli rouhání jeho.
     [⁺Ezd 9,3; Sk 14,14 ]
⁶⁶ Co se vám zdá? A oni odpovídajíce, řekli: ^*Hodenť jest smrti.
     ^*Lv 24,14.[16; Jr 26,11 ]
⁶⁷ Tedy ⁺plili na tvář jeho a pohlavkovali jej; ^*jiní pak hůlkami jej bili,
     ^*[⁺]Iz 50,6; J 19,3; [⁺Mt 27,30 ]
⁶⁸ Říkajíce: Hádej nám, Kriste, kdo jest ten, kterýž tebe udeřil?
⁶⁹ Ale ⁺Petr seděl vně v síni. I přistoupila k němu jedna děvečka, řkuci: I ty jsi byl s Ježíšem tím Galilejským.
     Mk 14,66; [⁺]L 22,55; J 18,15
⁷⁰ On pak ⁺zapřel přede všemi, řka: Nevím, co pravíš.
     [⁺10,32.33 ]
⁷¹ A když vycházel ze dveří, uzřela jej jiná děvečka. I řekla těm, kteříž tu byli: I tento byl s Ježíšem tím Nazaretským.
⁷² A on opět ⁺zapřel s přísahou, řka: Neznám toho člověka.
     [⁺16,24 ]
⁷³ A po malé chvíli přistoupili blíže, kteříž tu stáli, i řekli Petrovi: ⁺Jistě i ty z nich jsi, neb i řeč tvá známa tebe činí.
     [⁺L 22,59 ]
⁷⁴ Tedy počal se proklínati a přisahati, řka: Neznám toho člověka. A hned kohout zazpíval.
⁷⁵ I ^*rozpomenul se Petr na slovo Ježíšovo, kterýž jemu byl řekl: Že prve než kohout zazpívá, třikrát mne zapříš. A vyšed ven, plakal hořce.
     ^*34; Mk 14,72; L 22,61; J 13,38

Seznam kapitol knihy Evangelium S. Matouše: