enásleduj lidí zlých, aniž žádej bývati s nimi.
² Nebo o zhoubě přemýšlí srdce jejich, a rtové jejich o trápení mluví.
³ Moudrostí vzdělán bývá dům, a rozumností upevněn.
⁴ Skrze umění zajisté pokojové naplněni bývají všelijakým zbožím drahým a utěšeným.
⁵ Muž moudrý jest silný, a muž umělý přidává síly.
⁶ Nebo skrze rady opatrné svedeš bitvu, a vysvobození skrze množství rádců.
⁷ Vysoké jsou bláznu moudrosti; v bráně neotevře úst svých.
⁸ Kdo myslí zle činiti, toho nešlechetným nazovou.
⁹ Zlé myšlení blázna jest hřích, a ohavnost lidská posměvač.
¹⁰ Budeš-li se lenovati ve dni ssoužení, špatná bude síla tvá.
¹¹ Vytrhuj jaté k smrti; nebo od těch, ješto se chýlí k zabití, což bys se zdržel?
¹² Díš-li: Aj, nevěděli jsme o tom: zdaliž ten, jenž zpytuje srdce, nerozumí, a ten, kterýž jest strážce duše tvé, nezná, a neodplatí každému podlé skutků jeho?
¹³ Synu můj, jez med, nebo dobrý jest, a plást sladký dásním tvým.
¹⁴ Tak umění moudrosti duši tvé. Jestliže ji najdeš, onať bude mzda, a naděje tvá nebude vyťata.
¹⁵ Nečiniž úkladů, ó bezbožníče, příbytku spravedlivého, a nekaz odpočinutí jeho.
¹⁶ Nebo ač sedmkrát padá spravedlivý, však zase povstává, bezbožníci pak padají ve zlém.
¹⁷ Když by padl nepřítel tvůj, neraduj se, a když by klesl, nechať nepléše srdce tvé,
¹⁸ Aby snad nepopatřil Hospodin, a nelíbilo by se to jemu, a odvrátil by od něho hněv svůj.
¹⁹ Nehněvej se příčinou zlostníků, aniž následuj bezbožných.
²⁰ Nebo zlý nebude míti odplaty; svíce bezbožných zhasne.
²¹ Boj se Hospodina, synu můj, i krále, a k neustavičným se nepřiměšuj.
²² Nebo v náhle nastane bída jejich, a pomstu obou těch kdo zná?
²³ Také i toto moudrým náleží: Přijímati osobu v soudu není dobré.
²⁴ Toho, kdož říká bezbožnému: Spravedlivý jsi, klnouti budou lidé, a v ošklivost jej vezmou národové.
²⁵ Ale kteříž kárají, budou potěšeni, a přijde na ně požehnání dobrého.
²⁶ Bude líbati rty toho, kdož mluví slova pravá.
²⁷ Nastroj vně dílo své, a sprav je sobě na poli; potom také vystavíš dům svůj.
²⁸ Nebývej svědkem všetečným proti bližnímu svému, aniž lahodně namlouvej rty svými.
²⁹ Neříkej: Jakž mi učinil, tak mu učiním; odplatím muži tomu podlé skutku jeho.
³⁰ Přes pole muže lenivého šel jsem, a přes vinici člověka nemoudrého,
³¹ A aj, porostlo všudy trním, přikryly všecko kopřivy, a ohrada kamenná její byla zbořená.
³² A vida to, posoudil jsem toho; vida, vzal jsem to k výstraze.
³³ Maličko pospíš, maličko zdřímeš, maličko složíš ruce, abys poležel,
³⁴ V tom přijde jako pocestný chudoba tvá, a nouze tvá jako muž zbrojný.

Seznam kapitol knihy Kniha Přísloví: